• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Chce svou pomstu / Ta druhá sestra - Kate Hewitt

Chce svou pomstu Amalia byla jako negativ pohádkové hrdinky: z princezny se proměnila na… vlastně ani neví na koho! Získala svobodu, ale neví, co s ní. Když mě... detail knihy

Nové komentáře u knih Kate Hewitt

Dítě, které jsem neměla

„Velmi pěkná kniha. Příběh ze života, kdo je součástí v adoptované rodině, pozná se v tom.“
— cleopatra11

---

Za olivovým hájem

„Velmi pěkně zpracovaná kniha. Vypráví dva příběhy, které se vzájemně prolínají. Babička a vnučka. Každá z nich měla svůj těžký úsek života, se kterým se nedá jen tak vyrovnat. Ava až teď zjišťuje, že vlastně babičku vůbec neznala a ani se nepokusila zjistit, něco z její minulosti. Do té doby, než zdědí dům v Řecku a sama si potřebuje odpočinout a urovnat myšlenky. Příběh vypráví o válce, přátelství, zradě, naivitě, odvaze, vztazích a v neposlední řadě o lásce. Četla se mi hezky, děj na sebe navazoval a neměla jsem pocit hluchých míst. Osobně bych ještě dodala pohled Simona, to by mohlo ještě knihu vylepšit.“... celý text
— veronika9143

---

Za olivovým hájem

„Kniha mě moc nenadchla.“
— zdehan

---

---

Dítě, které jsem neměla

„Každá adopce je velký zásah do života všech zúčastněných. Otevřená adopce je způsob, jak snížit ztráty dítěte , ale i biologické matky a adoptivních rodičů. Adoptované děti mají v nejhlubším podvědomí nevyřešené konflikty emoční, ale i psychické. Nenaučí se milovat, tápají ve svém životě a to, ať už o své adopci ví nebo ne. A to nejenom v pubertě, ale většinou je to provází celý život. A o tom je hezký příběh biologické matky Mii, která dala svou dceru k adopci, ale vychovává své další dcery s manželem Tomem. Na druhé straně adoptivní rodiče Suzanne a Mark, kteří se snaží dát Daisy jen to nejlepší. A někde uprostřed Daisy, která dospívá a chce znát pravdu. Každá postava zde má svůj prostor. O Suzanne jsem si myslela, že je zkostnatělá, ale návštěvami u své maminky a následnou její zpovědí jsem pochopila i její jednání.“... celý text
— Han-nah

---

Není to moje dcera

„Každý den je pro nás nový. Každý den je pro nás milosrdným zázrakem. Tyto věty si může říct každý z nás. Jelikož se mě jedna z části této knihy týkalo, trvalo mi dlouho napsat hodnocení k této hezké, ale velice bolestivé knize, kdy se autorce na něco přes 300 stran podařilo dostat ze života snad vše. Od radosti, lásky, vztahů manželských i kamarádských, ale i ke svým rodičům. na druhé straně očekávání, bolest, trápení, nemoc a smutek. Je zde otevřené téma adopce, neplodnosti, dárcovství i vliv dědičných chorob na další generaci. A zase utajovaná tajemství, kterým trpí rodiče i děti. Zde je to dědičná , velice zdrcující choroba. Dalo se tomu předejít? Podařilo se napsat psyhologický uragán, kterým procházejí manželé Milly a Matt, kteří nemohou mít dítě a dárci je nejlepší Millina kamarádka Anna a Mattův bratr Jack. Podaří se a narodí se předčasně Alice. A zde začíná plno otázek. Každý má svůj názor a náhled. Ovlivní to i letité přátelství. Kniha plná smutku i naděje klade čtenáři mnoho otázek. Při čtení jsem se vracela i do své minulosti. Ale nemůžeme si pokládat otázku "Kdyby". Epilog: Život rodiny a přátel i vážná dědičná choroba malé Alice přeze vše pokračuje dále s každým dalším dnem plného očekávání, co přinese. Diskuze: 9 otázek k zamyšlení vede opravdu k zamyšlení jakéhokoliv tématu k této knize. Konec je otevřený a to je dobře, protože každý z nás věří v jakoukoliv naději S pokorou velkou úctu všem rodičům. Přála bych těmto úžasnou učitelku, kterou Alice měla a spolupracovala s rodiči a zároveň komunitu, kde mohou sdílet své problémy.“... celý text
— Han-nah