Maria Elisabeth Straub

Nové komentáře u knih Maria Elisabeth Straub

Malá sestra

„Smutný příběh. Sobecká matka, otec slaboch. Hrozné, čeho jsou lidé schopni dopustit se na dítěti.“
— Janaves

Malá sestra

„V pondělí kolem 11. hodiny dopolední jsem si vyzvedla u jednoho pána knihu z druhé ruky a hned cestou domů ji začala číst. Doma jsem udělala jen to, co bylo nutné, úklid jsem vynechala a večer po 23. hodině byla kniha dočtena. Chtěla jsem jít spát, ale několik hodin jsem nedokázala zabrat. Celý tento týden se mi honily hlavou útržky z knihy a začala jsem všechny kolem sebe sledovat a podezírat. Při čtení jsem místy neudržela slzu a když jsem knihu zaklapla, bylo mi zle. Jako už hodně dlouho ne. Takový dopad to nemusí mít na každého, nicméně já bych knihu doporučila jen silným povahám a všechny matky bych raději předem varovala. Protože pak už mi zbyde jen: já jsem vám to říkala...“... celý text
— Kicova

Malá sestra

„Kniha ač útlejší, tak velkého významu a velké hloubky. Syrové pojetí týrání, které se vyvine z nevinného okamžiku. Příběh zasazený do Francie. Tedy na jedné straně poetika francouzského Biarritzu a na druhé straně umírající dítě s mentálním postižením ve sklepě. No a rodina to vlastně nemyslela špatně.... Co k tomu dodat? Vše z pohledu holky (sestry), která jediná nechtěné dítě opatřuje. No není svět šílený? Na oko úžasná rodina až na lehce ovlivnitelného otce a matku s mírným duševním onemocněním (sobeckou) a oba velmi nevyzrálí. Co už vůbec nechápu, že se o ně poté nezajímala sociálka. Přeci jen v ČR stále probíhá proces, návštěvy, konzultace s pěstouny. Těžko uvěřit.“... celý text
— sporran

Malá sestra

„Zpocatku jsem stale cekala, kdy prijde na tyrani jako takove. Ale v knize je krasne popsano z pohledu ditete, jak k nemu muze dochazet ruznymi zpusoby.. smutny pribeh, ale skvele napsano“... celý text
— Lejdus

Malá sestra

„Trochu silné kafe pro čtenáře - rodiče. Vlastně vůbec pro všechny, ale tito jsou přece jen na rodičovské věci citlivější... Fakt, že tento krutý příběh vypráví dítě svým pohledem, jen násobí děs a husí kůži po těle. Přestože je příběh smyšlěný, věřím, že jeho pilíře stojí na skutečných příbězích a "takto to nějak vzniká". Pro mě nepředstavitelné. Z čeho mi šel hodně mráz po zádech, bylo to, jak se vlastně nezamýšleně stala malá sestra pro okolní svět neviditelnou a jak se to pak ohromně hodilo do krámu. A v tomhle případě okolí nemělo šanci cokoli poznat. Jak je mi líto, v čem se zmítalo dítě, které tomu všemu bylo svědkem a nikdo ho nepochopí, protože "tomu příhlíželo". Že se jako jediné zachovalo správně hodně lidí zvenku nevidí a neuvidí a ono bude mít cejch na čele, který si ale samo nevypálilo.“... celý text
— rajen

Přejít na knížky autora