• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Prapůvodní chaos. 2. díl - Martin Kuneš

Druhá sbírka básní jedné toulavé duše. Pokračování příběhů posbíraných při toulkách lužickými hvozdy a kokořínskými skalami. Poezie, která brnká na struny v ... detail knihy

Nové komentáře u knih Martin Kuneš

Prapůvodní chaos

„Básnická sbírka zabývající se životem i smrtí, přírodou, nadějí a láskou vás zavede do nitra duše toulavého básníka. I přestože se motivy básní opakují podobně jako autorovy oblíbené fráze, během čtení si každý přijde na nějaký kus, který k němu promluví. A to je to hlavní - stvořit dílo, ve kterém se kousek autora i čtenáře najdou. V tomto případě se to podařilo.“... celý text
— MB008

---

Prapůvodní chaos

„Co na to jenom říct... Až se snad druhotně stydím za to, že si někdo troufnul tohle vydat knižně, účtovat si za to peníze a sám sebe nazývat "básníkem" a "umělcem"... Síla básnického jazyka spočívá v tom, že čtenáře donutí pozastavit se nad neobvyklostí jazyka, uvidět krásu v neotřelých sletech slov, majících význam, který byste prózou zkrátka tak efektivně nevyjádřili. Ale v tomto případě se zdá, že autor zůstal, co se týče úrovně jazyka své tvorby, uvězněn na úrovni stylistických cvičení žáka sedmé třídy. Celá jeho tvorba je neskutečně naivní, neotesaná, primitivní... Snad většina jeho tvorby stojí na sdruženém rýmu, což svědčí o naprosté absenci formální invence a také o tom, že autor nemá absolutně načtené klasiky. Mám podezření, že za svůj život nepřečetl jedinou sbírku básní, protože pokud ano, snad by to v něm zanechalo alespoň trochu touhy hrát si se slovy i nějak sofistikovaněji a vyjít ze své komfortní zóny, která zahrnuje verše ve stylu: objevil//vyjevil, seděli//věděli, netřeba//potřeba,... Chvílemi už jsem se radoval, že se autor pokusil hrát si s enjambementem, hned jsem si ale uvědomil, že to je jenom verš nešikovně zalomený kvůli tomu, aby se mu výtvor vešel do rámečku v příspěvku na Instagramu. Motivy se opakují až s únavnou pravidelností, aniž by nabývaly na hloubce nebo nabízely čtenáři cokoliv nového. Po chvíli čtení působí slova "vesmír", "víla", "sen", "snílek", "oheň" atd. už jenom jako vyprázdněný šum, jedno velké klišé, které můj mozek raději už ani neregistroval. Snad by se dalo vymluvit na to, že každý někde začíná a tohle je autorova prvotina, u které nelze mít žádné velké ambice. Ale po prozkoumání autorova profilu na sociálních sítích bych nedokázal rozpoznat, je-li báseň z roku 2024, nebo 2022. Téměř žádný posun v jeho tvorbě nenastal. Určitě ale nejsem první, kdo si toto o jeho tvorbě myslí. Jak je zřejmé z děl "Básník" (ironické) a "Nešvar", nějaká konstruktivní kritika se nejspíš k autorovi dostala. On nad ní ale mávne rukou s tím, že jsou to jen "hejty", "závist", "strach z konkurence" a že on je přece snílek co si jde svou vlastní cestou... Asi to ale není to nejhorší, co se dá na internetu číst. Budu raději za toto, než za Tweety zalomené do veršů, které tvoří jiní "insta-básnící". Ale pokud máte na výběr (což máte), prosím, sáhněte ideálně po českých klasicích. Ne po výtvorech někoho, kdo se nazývá básníkem, ale jeho tvorba se i za několik let psaní nepřehoupla přes úroveň druhého stupně ZŠ.“... celý text
— Sisyphus'_Rock

---

Prapůvodní chaos

„Začnu netradičně zápory, jelikož jich bylo v knize jen pramálo! V určitých pasážích pokulhával rytmus, což zavinil fakt, že se v textu střídaly delší a krátké verše. Taky jsem si všimla opakujících se slov, autor má opravdu rád přirovnání „starých bájí Rek“, a slova jako „Naděje“, „vesmír“ či „Matka příroda“ jsem po několika stránkách raději přestala počítat. Trochu mi vadilo množství ukončených vět, většinou byla tečka na konci každého řádku a podle mě by mnohdy bylo lepší nahradit ji čárkou a urychlit tak celkový flow. Tady však s negativy končím. Celkově je sbírka skvěle napsaná! Líbily se mi motivy přírody, ale především filosofování o lásce, naději a hlavně životě. Setkáme se také s temnějšími tématy trápení, ztráty a smrti. Příjemným překvapením bylo zjištění, že některé básně jsou vyloženě vtipné. Kniha obsahuje nádherné ilustrace, u kterých bych klidně uvítala i větší množství. Autor podle mě vyniká v krátkých úderných větách, dlouhé souvětí jsou někdy dost rozvláčené a ztrácí myšlenku. Ale kratší texty vždycky udeřily hřebíček na hlavičku! Celkově se jedná o zdařilé dílo, které mě učarovalo a zároveň přinutilo změnit na novodobé klasické básníky názor. A v tom je právě kouzlo poezie. Ke každému čtenáři promlouvá podle toho, co jeho srdce právě potřebuje. Na závěr si zde chci poznamenat básně, ke kterým se budu ráda vracet: Smrt, Sen, Pravda, Večernice, Víno, Carpe diem, Vnitřní boj - - - Mockrát děkuji autorovi za poskytnutí knihy“... celý text
— rozaaalie_

---

---

Prapůvodní chaos

„Autora znám osobně, takže jsem si sbírku básní samozřejmě přečíst musela! Zabralo mi to celkově asi dvě hodiny, všechny básně se četly moc krásně a plynule. Co se mi na nich líbilo nejvíce bylo, že nešlo jen o běžné rýmovačky, kterých je všude kolem fůra. Tyhle básně mají duši, a pokud budete pozorně číst, skýtají nejedno poselství. Vyprávějí o beznaději, přec o tom, jak se jeden sebral a našel světlo, kterého se nikdy nevzdal. Popisují setkání se Smrtí, ale i se Životem, s Nadějí. Během čtení tedy zjistíte, že Prapůvodní chaos vypráví příběh, který se pomalu skládá před očima. Při čtení se mě něco hluboce dotklo, jindy rozveselilo či pozvedlo. Moc pěkný čtení. O životě. O pravdě. O všem, co z nás dělá lidi, ať už se jedná o naše nejtemnější hříchy, nebo nezlomnou vůli bojovat. Chaos má hloubku, poslání a nutí člověka se zamyslet. Doporučuji všem, kteří rádi čtou poezii či jen knihy, mají rádi přírodu či sebepoznání. Sbírka je pro každého, kdo má srdce a duši. Těším se na druhou sbírku! Moje nejoblíbenější báseň: Umělci“... celý text
— MoraTriss

---

Prapůvodní chaos

„Dneska píšu vám verše vlastní, jako recenzi na tuhle sbírku básní. Jmenuje se chaos prapůvodní, hromada pocitů, lásky a živly přírodní. Krásné řádky provázely mě večery, s mými emocemi slitování neměly. Najdete tam střípky ze života, kde bojuje Naděje a Smrti temnota. Óda na přírodu a lásku, párkrát život visel na vlásku. Souzním se slovy na každém řádku, vždy přišlo mi, že je svět v pořádku. Občas přišla úleva, strach i slzy, doufám, že další sbírka vyjde brzy! Už bych měla pomaličku končit, počet znaků začíná se mi tenčit. Doporučuju moc, i když jste emoční dřevo, páč tahle sbírka vzbudila mi i básnický střevo.“... celý text
— ctu_a_pisu