Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Novalis

Modrý květ Modrý květ

Ta knížka je úžasná ….. ovšem jen pro ty, kdo dokáží v hlavě přepnout a její krásnou vnímat. je to stejné, jako u Zeyerových nebo Goethových prací - nestříká tu krev, neprovozuje se tu bezuzdný sex, jednotlivé postavy si nelžou, nepodrážejí … je to jako s vážnou hudbou - je potřeba zpomalit a vnímat. Inteligent to zvládne bez obtíží.... celý text
Tomkul


Modrá kvetina Modrá kvetina

Proste nie... táto kniha bola pre mňa trápením.
JankoStirbey


Hymny k poctě noci Hymny k poctě noci

Jedna z nejlepších poezií, jaké jsem kdy četl - krásné, mystické, hluboké. Novalis byl produkt té vzácné doby, kdy osvícenství začalo přecházet do romantismu, podobně jako Goethe. Četl jsem to primárně v němčině s příhlédnutím k Dostalovu překladu.... celý text
Jacck



Učedníci Sajští Učedníci Sajští

Nádherná forma, jak se zdá dle dalších komentářů, zřejmě odvádí pozornost od neméně pozoruhodného obsahu: „Člověku jest ke všemu, co podniká, obrátiti neztenčenou pozornost anebo své já (…) a učiní-li tak, podivuhodným způsobem vznikají v něm záhy myšlenky nebo nový druh vjemů, které asi nejsou než jemné pohyby barvící nebo klapající tužky, nebo podivuhodná stahování a utváření pružné tekutiny. Šíří se z místa, do něhož dojem se vbodl s živou pohyblivostí, a unášejí s sebou jeho já. Začasté může hned zase zničiti tuto hru, když rozdělí opět svou pozornost, nebo nechá ji těkati libovolně, neboť nezdají se býti než paprsky a účinky, které ono já všemi směry probouzí v onom pružném médiu, neb jeho proměny v něm, nebo vůbec zvláštní hra vln tohoto moře. Nejvýš pozoruhodné jest to, že člověk teprve v této hře všimne si opravdu své zvláštnosti, své specifické svobody a že mu připadá, jako by procitl z hlubokého spánku, jako by teď teprve byl ve světě doma a teď teprve denní světlo šířilo se po jeho vnitřním světě.“ - Nelze než si přát, aby nám všem připadala příroda jako tichý, divuplný chrám, a ne jako veselá kuchyně a spižírna...... celý text
juvelinokivi


Učedníci Sajští Učedníci Sajští

„Básníci jsou obviňováni z přehánění a jen promíjí se jim jejich obrazná přenesená řeč; dokonce bez hlubšího prozkoumání přestává se na tom, že jejich obraznosti připisuje se ona podivuhodná vlastnost, jež vidí a slyší mnohé, čeho jiní nevidí a neslyší, a která v rozkošném blouznění libovolně nakládá se skutečným světem; mně však se zdá, že básníci dosud málo přehánějí, jen jemně tuší kouzlo oné řeči a zahrávají si jen z obrazností, jako dítě si hraje s kouzelnou hůlkou svého otce.“ Poetická vize přírody, jako místa dokonalé harmonie. Podle Novalisových fragmentů je úkolem nás lidí, našich srdcí a našeho rozumu, sjednotit se s přírodou a doplnit tuhle kosmologickou nádheru. Je to velmi panteistické, jak si všiml už přede mnou zarivybagr (lidi, kam vy na ty jména chodíte? :-)). Jestli mě přečtení Učedníků Sájských obohatilo, to vlastně ani nevím, dočetl jsem tuhle knížečku za hodinku na jeden zátah, aniž bych to zjistil. Líbilo se mi to, určitě, ale trvalejší zásah? Ten nepředpokládám.... celý text
mirektrubak