Nové komentáře u knih Paul Preston
Franco
„Pokud jde o to, zda autor není poněkud zaujatý vůči Frankovi, jak naznačuje předkomentátor, pak je tomu asi třeba dát za pravdu. Možná by kniha mohla být psána poněkud méně jednostranným způsobem a zdůraznit, že válce na straně Hitlera a Mussoliniho se vyhnul, důvodem ale nejspíše skutečně byly okolnosti, že by k ničemu příliš nepřispěl a v podstatě by tak nic nezískal a v budoucnu by pak pouze ztratil i s přihlédnutím k vyčerpanosti země po občanské válce. Na druhou stranu nelze popřít, že jako každý jiný diktátor nebo autokrat potlačoval práva a svobody osob, které nebyly na stejné ideové straně, a prospěch z toho měl především on a osoby v jeho okolí. O takové osobě toho mnoho pozitivního napsat asi nelze, nemělo-li by pozitivní sdělení spočívat v potlačení komunistů, s nimi však nepochybně i méně radikálních sociálních demokratů a hledání příčin problémů jinde než u sebe. Poznámky typu, že obrazy malované Frankem jsou spíše případem pro psychiatra (str. 523), aniž by toto vyjádření bylo jakkoli blíže odůvodněno, však profesionálním přístupem nejsou.“... celý text
— ondra2
Franco
„Dosti neobjektivní a jednostranné. Franco nebyl žádný beránek, ale využít 649 stránek hustě popsaného textu jenom k neustálému zdůrazňování toho, že v něm nebylo nic dobrého a byl to nejhorší, co Španělsko potkalo, je trochu moc. Navíc autor až příliš dává najevo své sympatie k levici (na Druhé republice nebylo nic špatného, Calvo Sotelo si vlastně mohl za zavraždění sám, protože to byl hnusný pravičák). Což by vlastně paradoxně ukazovalo, že Franco měl pravdu. "Neměl jsem jiné nepřátele než nepřátele Španělska," přičemž ti nepřátelé byli rudí a zednáři.“... celý text
— Anjin
