Pavla Šimečková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1982

Nové komentáře u knih Pavla Šimečková

Od kapličky ke křížku Od kapličky ke křížku

„Tento druh regionální publikace je velmi potřebný, zvláště, pojednává-li o tolik křehkých, silně ohrožených svědcích dávné minulosti krajiny. Přes všechna negativa, o kterých referuji níže, jde celkově o velmi dobrý počin a je třeba upřímně ocenit velké množství odvedené práce autorky, ať už v terénu při dokumentaci drobných, často zapomenutých památek či především při studiu archivních pramenů a získávání osobních svědectví pamětníků. Jenže, jak se říká, nic není tak dobré, aby nemohlo být ještě lepší ;-) Předně nešťastně zvolená vícejazyčná forma. V případě takovéto úzce zaměřené publikace lze těžko očekávat, že ji bude vyhledávat a číst větší počet anglicky a německy mluvících zájemců. Možná za tím stojí nereálná očekávání starosty Kovářova, který snad chtěl naivně podpořit místní turistický ruch (což v reálu u fungujících projektů nedělá) nebo podmínky poskytnuté dotace. Přesto se jeví zbytečné publikovat cizojazyčné texty v téměř stejném rozsahu jako české. Tím objem knihy značně narostl, a to jak na hmotnosti (což vylučuje použití jako průvodce na cesty a křídový papír vyšší gramáže znamená i vyšší cenu knihy), tak zejména na nepřehlednosti. Té nepřispívá ani absence systematického očíslování popisovaných objektů v textech, přestože v mapkách jednotlivé památky číslovány jsou. Když si vyberete zajímavý objekt podle plánku, nesnadno potom hledáte jeho popis. A když už jsme u map – jsou sice autorkou nakreslené pěkně, ale postrádají hlavní funkci, přesnější lokalizaci objektů v terénu. Tomu nepomáhají ani chybějící GPS souřadnice. Spíše měly být použity výřezy ze základních map ČR ideálně doplněné otisky map stabilního katastru z 1. pol. 19. století, na nichž je zachycen průběh dnes již zaniklých komunikací (pro kontext umístění památek v současné pozměněné krajině). Další výtku si zaslouží fotografie potažmo nedbalá předtisková příprava. I snímky podexponované, křivé či zkreslené nekvalitním objektivem fotoaparátu lze dodatečně napravit, což se v tomto případě nestalo. Hlavním nedostatkem jsou ale mnohdy velmi malé snímky, které mohly být větší nebýt na stránkách trojjazyčný text. Ne zcela pochopitelný je výběr zájmového území - tedy pochopitelné je popsání vsí ve správním obvodu Obce Kovářov, ale proč nebyly zahrnuty alespoň západní části katastrů Dobrošova, Hrazan či Klisince, natožpak Níkovic či Dmýštic, které těsně s Kovářovskem sousedí a bývaly s Kovářovem spojeny starými cestami i společnou farností, zatímco nechybí popisy památek ze vzdáleného okolí Milevska a Sepekova či jiných správních obcí (Hrejkovice/Pechova Lhota, Kostelec nad Vltavou). Drobné nepřesnosti v textu (například cesta vedoucí z Kovářova primárně na samotu Budař, odjakživa součást kovářovského katastru, je popsána jako cesta k Mrkáčkovu mlýnu, což je správně mlýn Pekárkův, avšak ležící již na katastru Klisince, nebo že na Koňském vrchu u Zahořan nestojí od roku 1941 rozhledna, nýbrž nepřístupná zeměměřická věž) nejsou tak podstatné a shovívavý čtenář je zajisté přehlédne a promine. Na závěr je nutné ještě zmínit úvodní slovo starosty Kovářova (které ale patrně nepsal sám), v němž hovoří o místech a starých cestách, které by neměly být zapomenuty, jenže i po 12 letech (2021) jsou mnohé památky ve stejném stavu zdevastovanosti a opuštěnosti, a přestože bylo mnoho příležitostí obnovit alespoň některé ze zaniklých cest, nestalo se tak ani v jednom případě. Paradoxně je tento starosta zároveň radním pro kulturu a památkovou péči Jihočeského kraje...“... celý text
— Vonišuba

Přejít na knížky autora