• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Milenec - Rebecca Sacks

Milostný příběh dospělé Kanaďanky a mladičkého vojáka odkrývá na pozadí nečekané invaze izraelské armády do Gazy palčivé otázky ohledně vlastní identity. Alliso... detail knihy

Nové komentáře u knih Rebecca Sacks

Milenec

„Tak tohle mi vůbec nesedlo. Z knihy jsem byla akorát zmatená a s ničím jsem se nedokázala ztotožnit. Je to pro mě úplně jiný svět.“
— Damonka12

---

Milenec

„Vzpomínka na lásku, mladého izraelského vojáka Ejala, kterou prožívala o málo starší kanaďanka, která dostala stipendium na izraelské univerzitě a která díky této lásce prodloužila pobyt v Izraeli. Voják Ejal odjíždí do vojenského pásma okolo Gazy a neustále myslí na svou lásku. Zajímavý pohled na izraelsko-palestinský konflikt ze současnosti.“... celý text
— kirkpatrick

---

Milenec

„Čtení v žádném případě nelituji, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí, hodně jsem nad knihou přemýšlela. I přes pár věcí, které mi vadily, ji jako celek beru coby velmi zdařilý příběh, který nám přiblíží, pro většinu z nás, naprosto odlišné kultury, uvažování atd. Ano, MILENEC rozhodně stojí za přečtení. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky

---

---

Milenec

„Tak toto autorke nevyšlo! Zahryzla sa do sústa na ktoré proste nemala. Snažila sa hľadať odpovede palestínsko izraelského konfliktu, ale keďže tie otázky pokladá tak naivne, nič sa nedozvedáme. Respektíve nič, čo by sme doteraz nevedeli. V prvom rade ani neviem, či je to spoločenský alebo romantický román, pretože sa tu pohráva s oboma žánrami, ale nedotiahnuté sú oba. Ten ľúbostný príbeh je silno neuveriteľný, hlavné postavy si budujú vzťah buď cez sex alebo sledovanie seriálov... no ok. Okrem toho 19 ročný izraelský vojak sa určite nespráva tak ako by sa taký chlap správal, aspoň ja som tomu neverila. To dopisovanie bolo dosť trápne aj to vkladanie sušených kvetov do listov, vlastne všetky prejavy citov medzi týmito dvoma mi prišli pritiahnuté za vlasy, hlavne to, že si prejavovali takto náklonnosť po tak krátkej ani nie ročnej známosti. Rovnako ako aj AKOŽE prenikavé postrehy hlavnej hrdinky z Izraela, ktoré pridávala na Facebook (napr. fotky vojakov, to by nikdy nikomu neprešlo). Boli rovnako povrchné ako hlavná postava, ktorá len zato, že sa dostala do Izraela a našla si židovského frajera si teda oprášila svoje židovské korene... no ok. A kontrast k tomu všetkému je absolútne povrchné priateľstvo s Arabkou, ktoré vzniklo len tak z ničoho nič a zakladá sa prvotne na rozhovoroch o mejkape...no ok. Autorka akoby mala pätnásť rokov. Z môjho pohľadu je celý izraelsko palestínsky konflikt veľmi nejednoznačný a vinníci sú na oboch stranách, avšak jedna strana pácha genocídu a to kniha ani nepopiera. To si uvedomuje aj hlavná hrdinka, zároveň klame arabskú kamarátku, slepo preberá názory svojej sestry, aby ju klamala (! ?), no takisto cíti manipulatívnosť druhej strany, najmä v názoroch frajerovej matky na celý konflikt. A nakoniec celý ten vzťah staršej ženy a mladého muža je dosť zbytočná premisa, keďže sa k tomuto motívu nikdy nevracia a ani sa na tom ďalej nič nestavia. V úplnom závere nakoniec hlavná hrdinka v mojich očiach dopadá ako taká nedospelá krava. A keď autorka ako židovka má na to taký názor ako hlavná hrdinka, tak sa môže hanbiť a kniha teda vôbec nie je objektívna. Veď ju aj napísala židovka, takže sa čudujem, že sa čudujem. Dosť zlá kniha, naozaj.“... celý text
— bernadeta9876

---

Milenec

„4/5* “Budeš žít ve vězení vlastního strachu." Kniha se točí okolo rozpolcené hlavní hrdinky, která odjela na studijní pobyt do Izraele (z otcovy strany Židovka) a našla zde domov, jakýsi pocit sounáležitosti. Nyní těhotná a vdaná vzpomíná na svou první velkou lásku, vojáka Ejala, a taky na své univerzitní roky. Z pohledu mladého Ejala zase můžeme nahlédnout do vojenského prostředí, na které je v zemi pohlíženo s velkým respektem (z naší perspektivy asi nepříliš pochopitelné). Jejich vztah působí na začátku idylicky, postupem času však uvadá a oba zjišťují, že si možná do toho druhého promítli jisté domněnky, jež se nezakládaly na pravdě. Následuje pocit prozření a hledání vlastní životní cesty. Hlavní postava, Allison, na škole potkává heterogenní směsici lidí a pokouší se proklestit si cestu k pravdě ohledně odvěkého konfliktu. Ve výsledku dochází k poznání, že pravda není univerzální a každá rodina si pamatuje minulost jinak, skrze vlastní zážitky či vyprávění svých předků. Dochází také na debatu “kdo je správným Židem" a “není Žid jako Žid". Do textu je velmi zdařile zakomponována filologie a postavení jazyka a jeho proměny v čase, přičemž změny v něm se snoubí se změnami ve sféře lidské. Kladně hodnotím neutrálnost textu, kterážto poukazuje na klady i zápory obou stran (kupříkladu rozdílné pohledy na události roku 1948). Knihu rozhodně doporučuji, téma je stále aktuální a celý konflikt, bohužel, nemíří ke svému konci. Vně dané konfrontace a rozbrojů stojí dvě skupiny, které si nemohou přijít na jméno (v textu jedno stanovisko zastoupeno Allisoninou nebinární sestrou) a jak to musí snášet osoby, které jsou přímo uvnitř každodenních bojů (fyzického i psychického charakteru), se můžeme pouze domnívat.“... celý text
— katasokolov