Ruchir Sharma

indická

Nové komentáře u knih Ruchir Sharma

Co dělá národy úspěšnými - Síly změny v postkrizovém světě Co dělá národy úspěšnými - Síly změny v postkrizovém světě

Kniha mě místy nudila. Jedná se o mix ekonomických pouček, které jsou jinde vysvětleny lépe a autorových názorů. Autor hodně cestoval, a píše o mnoha zemích, nicméně s jeho interpretací toho, co viděl, často nesouhlasím, jindy se mi zdá, že věci jsou natolik zjevné, že o nich ani nemusel psát. Kapitola první – Ekonomika má problémy, protože klesá růst počtu obyvatel ve vyspělých zemích. Po druhé světové válce rostl počet produktivního obyvatelstva o 2%, to znamená dvouprocentní růst ekonomiky, aniž by se cokoliv jiného muselo zlepšit. Protože kapitalistická ekonomika potřebuje růst (pokud se podnikatelé snaží zvyšovat produkci, ale neroste ekonomika, roste nezaměstnanost), je pro ni ztráta populačního růstu kritická. Zaostalé země s rostoucí populací nerostou ekonomicky podle autora proto, že nedokáží přilákat investice. Autor podporuje vyšší věk odchodu do důchodu, větší zapojení žen do práce, řízené přistěhovalectví (neuvádí však, jak jej řídit) a cokoliv, co zvýší počet lidí v ekonomice. Kniha se tak odlišuje od těch, co tvrdí, že problémem je nezaměstnat. Zde se naopak tvrdí, že problémem je málo lidí. Naštěstí může pomoci robotizace. Druhá kapitola knihy se zabývá reformami. Na začátku nastoupí reformátor, udělá reformy a poté co se ujme moci, přestane dělat reformy a časem přijde problém. Ovšem jak poznat úspěšného reformátora, když většina jich selže? To nikdo neví. Případ reformátora je popsán na mnoha příkladech, například na Putinovi, a jsou podrobně rozebírány. Třetí kapitola dělí bohaté na ty dobré a zlé. Pokud jsou bohatí dobří, lidé je podporují, pokud ne, zvolí si levicového demagoga, který zničí ekonomiku. Musíme jen doufat, že naši boháči budou uvědoměle „ti dobří“. Ti špatní jsou především ti, kteří korumpují. O něco později je však konstatováno, že v rozdělování je nutná rovnováha. V této části je zmíněno mimo jiné setkání autora s Babišem a pár slov o ČR – ale skutečně jen pár. Analyzuje se stav dobrých a špatných miliardářů ve světě. Ve čtvrté kapitole autor řeší, zda jsou nutné zásahy státu a dochází k v podstatě k tomu, že vlastně neví, ale spíše je pro menší stát. Pátá kapitola se zabývá polohou státu a dochází k tomu, že nejvýhodnější je být poblíž velké ekonomiky a být otevřenou ekonomikou, koncentrace lidí ve městech nesmí být ani velká, ani malá. Šestá kapitola se zabývá investicemi – nic co by stálo za zmínku. Sedmá kapitola se zabývá inflací, zdůrazňuje důležitost propojení sítěmi, které zajišťují dostupnost věcí a problémy při jejich nedostatečnosti či kolapsu, zajímavá je také část o tom, jak inflace a deflace probíhala v historii. Tím jsem se dostal za polovinu knihy. Další témata jsou například dluh nebo média.... celý text
NGC6715