• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Sergej Timofejevič Aksakov

Rodinná kronika

„Neobyčajná kniha. Netušila som, že ma bude tak baviť čítať o obyčajnych veciach, ale hneď po prvej kapitole, kde ma to ešte nudilo, som sa neuveriteľne chytila. Riešenie vzťahovej detektívky mladého páru, podobnej vzťahovej detektívky v rodine dědečka, zrada, nepochopenie, sťahovanie, cestovanie, život... Plus - ľudia boli zlí a krutí asi vždy, ale občas som im ten ich spôsob života, rybárčenie, jazdu na koňoch, či prírodu vyložene závidela. Kniha má pokračovanie - Detské roky Bagrova - vnuka, odporúčam prečítať naraz, niektoré osudy sa uzavrú až v druhej. Predhovor naopak odporúčam preskočiť - to sa týka všetkých kníh z tejto edície... Citáty: "Kdyby jí byl někdo řekl, že zde bude žít trvale až do stáří a že tu dokonce zemře, nevěřila by tomu a byla by na to upřímně řekla, že to raději zemře hned… Jenže člověk si zvykne na všechno a vydrží všechno, co pro něho Bůh přichystá." -------------------- "V těžkých dobách, kdy Sofja Nikolavna tolik duševně trpěla a tělesně strádala, cítila se neustále obklopena upřímnou láskou a obětavostí Alexeje Stěpanyče. Konflikty, k nimž zpravidla dochází v běžném životě mezi dvěma tak různými povahami, v té době přestaly, a i když k nim třeba důvody byly, nemohli si jich všímat. Při oběhu velkých peněz není drobné vidět. Za mimořádných okolností, ve vážných chvílích, platí jen velké mince, kdežto běžné výdaje se za klidného života většinou platí drobnými. Alexej Stěpanyč měl dostatek velkých mincí, zato drobné mu často chyběly. Když člověk při pohledu na utrpení či nebezpečí, ohrožující zdraví a život milované bytosti sám trpí celou duší, zapomíná na spánek, na klid i na jídlo, zapomíná sám na sebe, když má nervy napnuty a překonává sám sebe, – tehdy není čas na nějaké požadavky, drobné pozornosti, starání a obskakování. Potom však doba otřesných událostí mine, všechno se zase uklidní, napjaté nervy povolí a člověk je zase tím, čím je; krev a tělo, hmotný život se svou všedností se hlásí o svá práva, zvyky opět nabývají své ztracené moci a nastává doba oněch zmíněných požadavků, pozorností, úsluh a obskakování a všelijakých nepatrných maličkostí, z nichž je utkán skutečný, obyčejný život."“... celý text
— zuvacka

---

Detské roky Bagrova - vnuka

„Jedným slovom by som to asi nazvala "čarovné". Udalosti popisované očami veľmi inteligentného chlapca. Keďže si neviem predstaviť aké to je jazdiť na ruských saniach, ako sa kedysi bývalo, ako sa koče dostávali na druhú stranu riek atď, veľmi som ocenila autorov spôsob rozprávania - pozoruje to ako prvýkrát, dáva detské otázky, a ja neznalá, by som veru dávala rovnaké. Ešte lepšie je to pri vzťahoch v rodine, najprv intuitívne zisťuje problém a potom pátra, čo je vo veci, len s náznakmi, lebo dieťaťu nikto nič nevysvetľuje. A čitateľ dostáva presný obrázok ľudí, ktorí spolu zápasia alebo si len nerozumejú, robia chyby, aj si odpúšťajú. Detskými očami zisťuje prečo ľudia v meste a na dedine žijú tak inak, zisťuje, ktorí ho majú radi a ktorí nie. Ešte musím spomenúť, že v porovnaní s modernými románmi sa to vyvíjalo nečakaným smerom, žiadne klasické zvraty, ale nečakaný vývoj postáv a deja. Možno preto, že šlo o reálny život? Bolo to skoro ako antická tragédia na malom priestore. A záverečná udalosť ma úplne dostala. Pritom to nebolo nič pesimistické, skôr šlo len o udalosti, ktoré sa odohrávali pred chlapcom, ktorý im ani celkom nerozumel. Zato úplne naplno prežíval svoje radosti pri rybolove, knihách a pozorovaní. Čarovné. Citáty: "Má fantazie přede mnou načrtla nový, ještě strašnější obraz umírajícího dědečka. A tento obraz jsem měl neustále před očima. Uvědomil jsem si, jak bezmezné musí být utrpení, když o něm nelze říci slovíčko lidem okolo, protože člověk již nemůže mluvit." ----------------- "Cestování je báječná věc! Má úžasně uklidňující a léčivou moc. Vytrhne člověka naráz z dosavadního prostředí, ať již příjemného či nepříjemného, z pestrého denního shonu, jenž ho neustále spoustou věcí rozptyluje, a soustředí jeho myšlenky a pocity na malý svět cestovního kočáru, zaměří jeho pozornost nejprve jen na jeho osobu, potom na vzpomínky z minula a nakonec na sny a naděje do budoucna. A to všechno se děje v pohodě a klidu, bez jakéhokoli shonu a spěchu."“... celý text
— zuvacka