Shelby Van Pelt

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká

Nová kniha

Pozoruhodně bystrá stvoření

Pozoruhodně bystrá stvoření - Shelby Van Pelt

Po manželově smrti začne Tova pracovat jako uklízečka v akváriu. Zaměstnání jí vždy pomáhalo vyrovnat se s těžkostmi, už od chvíle, kdy před více než třiceti ro... detail knihy

Nové komentáře u knih Shelby Van Pelt

Pozoruhodně bystrá stvoření Pozoruhodně bystrá stvoření

„V rámci žánru se mi to moc líbilo, byt jsem spoustu věcí tušila jak budou. I tak to bylo milé, dojemné, hezké. Brečela jsem u jedné scény jak želva:-)“
— LuckaH2

Pozoruhodně bystrá stvoření Pozoruhodně bystrá stvoření

„Těšila jsem se na ni asi až moc, začátek mě na několik měsícům odradil a vůbec jsem se k ní neměla chuť vrátit.. Nicméně jsem jí dala ještě jednu šanci a pak už jsem ji četla v každé volné chvilce :). Od té doby, kdy se na scéně objevil Cameron, pak už to nebylo jen o důchodcích, ale bylo to hezky vyvážené, zajímavé, příjemné čtení. Myslela jsem si, že tam bude víc o té chobotnici, ale je to jen pohled člověka, jak si myslí, že to ta chobotnice asi vidí.. Jako určitě je to zajímavá knížka, ale bohužel nijak nadprůměrná. Určitě si jí nebudu číst znovu, ale pokud si jí člověk jen půjčí a vrátí, tak dobrý. Je to hezky napsané (až na ten zdlouhavý a za mě nudný začátek). Dobrý příběh.“... celý text
— Lucif

Pozoruhodně bystrá stvoření Pozoruhodně bystrá stvoření

„Kdybych měla najít jedno slovo jak na mne kniha působila, ta asi by zvítězilo slovo l a s k a v á no možná laskavá a optimistická. Kniha se mi velmi líbila a to dějem, stylem i námětem. Ano takové knihy mám ráda. Po přečtení má člověk tak nějak větší chuť do života a takovou větší snahu o pohodu v životě.“... celý text
— lenyleny

Pozoruhodně bystrá stvoření Pozoruhodně bystrá stvoření

„Začnu tím, co tahle knížka není. Pokud si přečtete oficiální představení knihy (tady na Databázi knih nebo kdekoli jinde), z věty "Marcellus, který je ve skutečnosti skvělý detektiv, vydedukuje, co se stalo té noci, kdy…" můžete teoreticky usoudit, že jde o detektivku. Ne, nejde. Přinejmenším ne v tom smyslu, že by zde byl v hlavní roli zločin a jeho vyšetřování. V recenzi na stránkách Luxoru se píše, že to je good feeling story. Fakt? Hlavní hrdinové jsou: Marcellus - velká chobotnice žijící v zajetí už tak dlouho, že i kdyby se vrátila do oceánu, nedokázala by tam přežít, Tova - 70letá žena, která si nese svou bolest ze ztráty syna a Cameron, 30letý muž s traumatem, že ho odložila vlastní matka. Minimálně první polovinu knihy to nevypadá, že by se zmínění hrdinové cítili aspoň trochu good, ani že byste se z toho, jaký děj příběh vypráví, měli good feeling cítit vy. A o čem to tedy je? Bavilo mne a přišlo mi úžasné, že až do strany 220 jsem to nevěděl a zůstával zvědavý. Na straně 221 jsem pochopil, jak se věci mají. Jenže Tova ani Cameron stále nevěděli, a tak jsem byl zvědavý dál – ne jestli na to přijdou (bylo jasné, že ano), ale jak se to stane. (Pokud se nyní chcete pochlubit, že jste pochopili dřív než já, tak gratuluji! A přeji, ať vám to pálí i dál stejně dobře! :) Děj posouvá dopředu chobotnice, je to fajn a milý nápad, i když ne tak originální, jak se některým recenzentům zdá (vzpomenu za všechny příběhy, kde nečekané zvíře je hybatelem děje, třeba „Prodavač minulostí“ od José Eduardo Agualusa, kde děj posouvá ještěrka tygrovaná). Kratičké kapitoly, v nichž Marcellus mluví v první osobě, mají nicméně velké kouzlo a umožňují autorce odhlédnout od příběhu a přinést kratičká poselství o tom, jací my lidé také jsme (třeba: „…Připadá mi to jako typický znak lidské rasy: ubohé komunikační schopnosti. Popravdě, ne že by na tom jiné druhy byly lépe, ale i sleď pozná, kam směřuje hejno, ke kterému patří. Proč lidi nedokážou využít miliony slov, které znají a říct jeden druhému, po čem touží?“) Nakonec ani nevadí, když se Marcellus přizná, že umí číst, takže mne hned napadne, že kdyby chtěl, prostě by svůj vzkaz Tově napsal – třeba pomocí z písku tvarovaných písmenek na podlahu vedle jeho akvária. Ale pak by byl příběh příliš jednoduchý a já bych si neužíval zvědavost až do strany 220! Aha, nějak jsem zapomněl, že chci napsat o čem příběh je. Za mne - je to příběh o naději. O naději, že v kterémkoli věku můžeme dojít k nějakému poznání a katarzi, která nás osvobodí nebo nám aspoň pomůže přijmout, že život je těžký. Začal jsem tím, pro koho knížka není a teď skončím tím, pro koho příběh je – samozřejmě pro čtenáře, kteří jsou rádi zvědaví (a ano, mohou to být i muži) a baví je postupný vývoj příběhu, i když není příliš rychlý. A pak také pro romantické duše, hlavně pak ty, které zrovna tak trochu ztrácí naději. Těm bych chtěl vzkázat: prosím nevykládejte si příběh tak, že k naději potřebujete potkat chobotnici se zvláštními schopnostmi a musí vám pomoci spousta nepředvídatelných, ale dobře načasovaných náhod. Tak to chodí v příbězích, aby nás zvědavé bavily. K udržení naděje stačí mít odvahu dál žít, hledat a nevzdat se. A občas nějaká ta dobrá knížka…“... celý text
— TomKl42

Pozoruhodně bystrá stvoření Pozoruhodně bystrá stvoření

„Pozoruhodně bystrá stvoření“ mě naprosto dostalo . Obvykle čtu young adult, romantiku nebo fantasy, takže toto byl hodně velký skok do neznáma a opravdu se povedl. Rozhodla jsem, že častěji musí zařazovat knihy, které nespadají úplně do mé běžné četby . Od první stránky mě příběh vtáhnul! Kniha je psaná mile, čtivě a je vyprávěna z více pohledů. Velká část příběhu se odehrává v akváriu a v menším městečku, kde se setkávají obyčejní lidé s nevšedními příběhy. Hlavní postavou je sedmdesátiletá vdova Tova, která se smiřuje se životem i se smrtí. Další linku nám vypráví Cameron, mladík, kterého v dětství opustila máma a který se zatím hledá. Nejvíc mě ale bavil třetí vyprávěč, linka z pohledu Marcelluse – jeho myšlenky a postřehy byly svěží a vtipné, často jsem se přistihla, že se u čtení usmívám. Příběh se postupně odkrývá, odhalují se další tajemství, takže jsem byla neustále napjatá. Celou dobu jsem doufala, že všechno dobře dopadne. Kniha obsahuje lehce detektivní zápletku, která je spíš okrajová a není hlavním tahounem děje. Co však knihu činí výjimečnou, je propojení příběhů různých postav a ukazuje, jak se jejich osudy prolínají a ovlivňují. Motiv naděje, náhody a osudovosti byl v celém příběhu hodně silný a dával mu zvláštní kouzlo. Konec byl nádherně pozitivní, hřejivý a zároveň nostalgický. Pozoruhodně bystrá stvoření je nádherný příběh o nečekaném přátelství, smíření a naději. Doporučuji tuhle knížku všem, kteří hledají něco netradičního a zároveň milého. I když pro mě byla velká výzva vyjít ze své komfortní zóny, rozhodně nelituji.“... celý text
— Wajny

Přejít na knížky autora