Nové komentáře u knih Tomáš Friedel
Profesní etika právníků
„Velice podařené dílo, které na našem trhu do značné míry chybělo. Ano, měli jsme Právní etiku, to však je spíše sborník od pestrého množství autorů, postavený do značné míry nekoncepčně. Nebo lépe, možná koncepčně, ale nekompaktně. Toto dílo je na tom jinak. Ve třech částech pojednává o profesní etice obecně, následně o obecných problémech profesní etiky a naposledy o specificích jednotlivých profesí. Budiž za to požehnána, je to pěkně provedeno. Na to, jak široký kolektiv autorů se na těch 300 stranách podílel je vlastně malý zázrak, že není kniha právě tak problematická (jistou rozbíhavostí), jako druhá výše zmíněná. Autorů je, prosím, šest, což není tak závratné číslo, ale stejně bych v tomto směru očekával větší problémy. Jedna kratičká výtka, jsem buďto slepý, nebo není z knihy patrné kdo jsou autoři jednotlivých kapitol. Což nebývá zvykem a je mi to trošilinku líto. Na straně druhé chápu strategičnost daného rozhodnutí.
Pokud jde o obsah, je velice dobrý, Odborně zpracovaný, redakčních chyb je málo. Zdrojů je množství větší než dostatečné, kniha se snaží pracovat s případy z žitého světa což má díky ČAKu samozřejmě trochu komplikované. Na straně druhé je mi líto některých chybějících částí. Jednak, kniha úplně zazdila notáře i další profese, ale u notářů (a možná exekutorů) je to, myslím, nejbolestivější. Státní zástupce sice pojednala, ale dalo by se o nich říct, že dostali hákem, jejich zastoupení v knize je zdaleka nejslabší. O významu kladeném na soudce nelze pochybovat, pochopitelná je i příklonnost k advokátům, vzhledem k jejich reflexi ve společnosti (Ty jsi advokát? A to se nestydíš?), eticky problematičtí se v naší republice ale dlouhodobě projevují spíše státní zástupci, čekal bych proto kritičtější přístup. Kritický přístup je v knize vůbec kolísavý. Je tam a je zajímavý, přeci jenom bych ale čekal kritickou analýzu fungování ČAKu (případných dalších komor), nebo analýzu známějších případů. Jak se choval Ištván při ataku na Úřad vlády? To je jen příklad. Osobně mi v knize až nápadně chyběla jedna žena. Kdepak je soudkyně Volopichová? A proč její výkon (https://promuze.blesk.cz/clanek/pro-muze-holky/133779/naha-volopichova-kvuli-jejim-prsum-se-menil-zakon.html) nebyl hodnocen například v kontrastu k výkonu doktora Vyhnánka (https://www.youtube.com/watch?v=Kghe7huugmw&ab_channel=RandomStuff), ten sice není soudcem, ale i tak by se jeho příklad dal využít. Jaký přesně je mezi nimi rozdíl, proč je A špatně a B třeba dobře, je-li. Zlí jazykové by řekli, že to je špatně v obou případech Volopichová neskončila první a Vyhnánek také nepatří mez nejlepší účastníky, oba prohráli, to důstojnost justice jistě snižuje!
Takže ano, dílčích výtek by bylo vcelku mnoho. Ale i tak je to unikátní a skvělé dílo, které se pěkně čte, je odborně kvalitní, zábavné a zajímavé. Mimořádně oceňuji konceptualizaci spravedlnosti (lepší jsem v české literatuře, myslím, neviděl), či pojednání o etických školách. Skvělá věc, tleskám autorstvu!“... celý text
— Set123
