Václav Jelínek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Sláva Václav Jelínek, Willibald Yöring, V. Ludikar · pseudonymy

česká, 1905 - 1967

Populární knihy

/ všech 46 knih
Záhada půlnoci
Záhada půlnoci
Osudy nalezencovy
Osudy nalezencovy
Čtyři prokletí
Čtyři prokletí
Lordův zločin I-II
Lordův zločin I-II

Nové komentáře u knih Václav Jelínek

Stalinuv dvojník Stalinuv dvojník

„Kvalita tisku pokračováních románu v novinách je velmi nízká, některé části nejsou čitelné. V pokračováních jsou chyby tisku a občas i nelogické věty.“
— ippokorny

Žena z čínského lazaretu Žena z čínského lazaretu

„Román vycházel na pokračování v novinách Moravská orlice ve velmi špatné kvalitě tisku. Navíc nebylo otištěno pokračování, kde byl konec 13. kapitoly a začínala 14. kapitola. V chybějícím pokračování šlo o jednu z klíčových částí románu, která se dá podle dalšího děje domyslet.“... celý text
— ippokorny

Zamilovaný ďábel Zamilovaný ďábel

„ROMÁN vycházel na pokračování, ale texty 3.-4. + 15.-16. pokračování nenavazují. Vydavatel vydával další noviny, je možné, že navazující-chybějící text otiskl v jiných novinách. Sedm pokračování je navíc číslováno duplicitně. V NKP (NDK) chybí noviny s 56. pokračováním. Kniha se dá číst i v tomto stavu.“... celý text
— ippokorny

Záhada půlnoci Záhada půlnoci

„V Pevnosti vyšel článek, který Václava Jelínka popisuje jako českou literární obdobu filmového tvůrce Eda Wooda. Jakožto fanoušek pořádného "cringe" napříč uměleckými spektry jsem si tohle nemohl nechat ujít ! Od Jelínka je peklo někde něco sehnat, ale z výčtu knih na téhle Databázi se mi podařilo natrefit alespoň na "Záhadu Půlnoci". Je to detektivka s docela fajn zápletkou - Otec vydědí svého syna a vyštve ho z města, aby mohl podlým vydíráním získat jeho snoubenku za ženu. Tu pak vězní ve svém zámku a bije ji důtkami. Poté, co ho syn navštíví, je zlořečený otec nalezen druhý den mrtev a pátrání po vrahovi začíná. S tím, že hlavním podezřelým je samozřejmě jeho syn. Nakonec to takový cringe snad ani nebyl. Prostě jednochuchá , snad až céčková sešitová detektivka, kterých existuje na světě spousta. Trochu nablblé to bylo, ale nijak zvlášť. Vcelku zábava na pár minut. Kdyby byl autor grafoman, jako jiní idioti, kteří si myslí, že píšou epicky, dal bych tomu odpad. Ale bylo to velmi krátké - na pár minut čtení - a to je ideální časový úsek, kdy podobná krávovina dokáže nečekaně skvěle pobavit a čtenáře neotrávit. Jinak by to bylo na odpad.“... celý text
— Gordonlord

Cestou za štěstím Cestou za štěstím

„Takřka šestisetstránkový román Cestou za štěstím (1939) od slovutného brakopisce Slávy Václava Jelínka (1905 - 1967), je zcela plnokrevným a vysoce kvalitním zástupcem svého žánru. Dvacetiletou Marii Mikovcovou zastíháme v prvních řádcích románu na hřbitově, kde oplakává svou pochovanou zesnulou maminku. Osiřelé zoufalé dívky se ujme nejprve dobrý farář, pak se Marie vydává za svým dalším živobytím. Nechává se najmout do rodiny Kvasnicových jako služka. Předtím je však varována mladým hezkým mladíkem, ať se u Kvasniců najímat nedává, protože to jsou zlí a intrikánští lidé. Marie však nedbá varování... a jak se to všechno dramaticky dále vyvíjelo, o tom je román. Vdova Adéla Kvasnicová a její syn Bedřich a ničemný sluha Leopold jsou totiž ukázkovými démony, kteří se neštítí žádného zločinu. Správcem domu je Julius Tonar, jehož matku Kvasnicovi přivedli do hrobu a Tonara připravili o zděděné jmění. Právě on je mladíkem, který se zahleděl do očí sirotka Marie. Záhy se ukáže, že Marie by se mohla stát majitelkou velkého jmění, je totiž jedinou dědičkou pěti milionů korun po bohaté Adelaidě Perštýnové, která zemřela v Buenos Aires. Julius s Marií se zbožňují. Kvasnicovi se však rozhodnou, že floutek Bedřich Marii svede a o dědictví ji připraví. Julius je z místa správce domu propuštěn. Protože je pak svědkem domnělé nevěry své milované Marie, propadne beznaději, Marie je obviněna z domácí krádeže šperků a aby se zachránila před uvězněním, je donucena k podpisu smlouvy, kterou se vzdává veškerého svého majetku ve prospěch Kvasniců. Díky zkorumpovanému notáři netuší, že je v té době již milionářkou. Zoufalý Julius se nechává naverbovat do cizineckých legií, aby zapomněl na svůj předchozí zmarněný život. V marockých legiích se seznamuje s vojákem Adrienem, ukáže se však, že se jedná ve skutečnosti o Adrienu, která se nechala najmout jako muž-legionář, aby pomstila smrt svého milého a zabila jeho vraha - nekorunovaného krále Maroka Abu Hamara. Mezitím zničené Marii dobrý farář z úvodních epizod příběhu navrhne, ať se stane misionářskou v Maroku. Marie svoluje a vše je tedy rozehráno, aby se milenci Julius a Marie mohli opět setkat... Z nesčetných barvitých dobrodružných peripetií - samozřejmě takřka vždy úžasně nesmyslných, což však patří k věci - lze zmínit nesnáze v osadě chlípných malomocných v Guayaně, kde jsou Julius s Marií uvězněni na nekonečném útěku z legií, i z moci Abu Hamara, který se zamiloval do Marie a pak byl zavražděn. Přichází konečně návrat do Evropy, kde je třeba ještě nastolit právo a zbavit Kvasnicovy jejich nezákonně nabytého bohatství. Mezitím je Julius ještě křivě obviněn z penězokazectví... Zasáhne však vrtkavá štěstěna a Tonar je osvobozen díky doznání skutečného penězokazce rytce Ledviny, donuceného k falšování bankovek bandou Kvasnicových. U dobrého a vydíraného Ledviny našla mezitím útulek Marie a kruh se může konečně uzavřít. Tedy asi by mohl... Bohužel můj exemplář končí na straně 592, takže nevím, jak to dál pak všechno dopadlo. Román doprovází pěkné, ale poněkud statické ilustrace Viléma Wünsche ze Šenova, jinak respektovaného malíře syrových maleb s hornickými náměty ze Slezska. Cestou za štěstím je nabito dobrodružným i srdcervoucím dějem, překvapivými zvraty, cestováním a nenudí vůbec ani při svém rozsahu. Patří po mém soudu k nejlepším dobrodružným brakovým dílům neúnavného krále "bé" literatury Slávy Jelínka.“... celý text
— tomasblazek

Přejít na knížky autora