Viola Ardone

italská, 1974

Populární knihy

Nové komentáře u knih Viola Ardone

Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

Silný příběh a je o to mrazivější, když si uvědomíte, že tohle se dělo a není to tak dávno.
sarka5148


Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

Přestože se děj knihy odehrává v šedesátých letech minulého století, je s podivem, že se mohl odhrávat i když na Sicilii. Přece i když ostrov už nebyl samostatným, ale patřil pod Itálii, děj se odehrával na odlehlé vesnici, kde žila s rodiči a bratrem inteligentní dívka Oliva, která sice ,chodila do školy, ale byla pod přísným pohledem matky, která ji vodila mezi venkovské ženy modlit se Růženec, na ulici chodit ,,se sklopenýma očima, často za doprovodu bratra, měla zakázáno chodit i do kina, aby "neměla brouky v hlavě". Opakem byl hodně mlčenlivý otec, se kterým chodila sbírat šneky a žáby, což bylo na prodej na trhu. Později pak bylo s dívkami jednáno jako na trhu, hledání ženichů třeba jen podle fotéografie, nebo na radu některé "chytré" sousedky. Nakonec se Oliva takovému zacházení vzepřela, i když to nedopadlo právě dobře, ale za podpory moudrého otce se mohla dál věnovat studiu. Bylo to hodně smutné čtení.... celý text
bábuška


Vlak pro děti Vlak pro děti

Krásná a čtivá kniha.Zhltla jsem ji během jednoho dne a dala mi víc než jsem čekala.
Katka2382



Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

Vlastně nevím, co k příběhu napsat.. celou dobu jsem si říkala - To není možné, to se tohle opravdu dělo? Hodnota ženy není, nebo ji určuje muž. Otázka svobody a volby téměř neexistuje. Bylo mi z toho smutno. Velmi silný příběh, který mnou bude ještě dlouho rezonovat.... celý text
marketa.ul


Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

K této knize se mi komentář píše dost těžko. Přestože je to silný příběh, navíc nádherně literárně zpracovaný, napadalo mě při čtení moc věcí, které s ním až tak nesouvisely. Například kolik matek se bojí, aby jejich děti nějak nevybočovaly ze stáda, protože jejich odlišnost zasáhne celou rodinu. Vzpomínala jsem o kolika ženách vím, že od svých matek, babiček, nebo kamarádek slyšely "zvykneš si, každá si zvykne", nebo "tak to prostě je, to nezměníš", nebo "ty s tím naděláš! Já jsem to taky vydržela". Vzpomínala jsem na drobné příběhy z malé vesnice, kde jsem vyrůstala, které se odehrávaly, když jsem byla malá holka a pochopila jsem je až mnohem později. Na moje rodiče, kteří mi dali ohromnou svobodu a podporu a na to, že dodnes jsou mnohde ženy vnímány jen jako džbány. Ale nesmím zapomínat na Olive, o které ten příběh je, a které jsem moc držela palce. Nechci prozrazovat děj, takže jen říkám DOPORUČUJI... celý text
Atanone