• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Svatba v Provence - Vivian Conroy

1930: Slečna Atalanta Ashfordová zdědí po smrti svého dědečka značné jmění pod podmínkou, že bude následovat jeho příkladu a pomůže každému, kdo ji v nouzi požá... detail knihy

Nové komentáře u knih Vivian Conroy

Svatba v Provence

„Příběh odehrávající se ve 30. letech minulého století, kdy Atalanta Ashfordová, učitelka na internátní škole, zdědí značné jmění po smrti svého dědečka. Není to však jen tak. Podmínkou dědictví je jeho odkaz – pomáhat těm, kteří ji o pomoc požádají. Ihned po přesunu do sídla se Atalanta ocitá ve víru prvního “případu, kdy ji dcera bohatého továrníka (budoucí nevěsta) požádá, aby prošetřila okolnosti smrti první ženy jejího snoubence. Začíná tak vyšetřování plné intrik, tajemství a možná i nějakého toho nebezpečí? Styl psaní Vivian je svěží a jednoduchý, díky čemuž se kniha čte velmi lehce. Přesto jsem narazila na pár slabin, myslím si, že atmosféra 30. let není plně využita, a samotný děj připomíná občas spíše moderní detektivku než historický román. Ačkoli autorka nabízí zajímavé prostředí francouzského venkova, uvítala bych hlubší a detailnější popisy, které by lépe vystihly dobu, což by výrazně přispělo k autentičnosti příběhu. V tomto směru mi to přišlo nedotažené, což je ohromná škoda. Také mě překvapil rychlý začátek, řekla bych až uspěchaný. Atalantino dědictví - stěhování - a hned první případ se odehrávají v krátkém sledu za sebou. Proměna z učitelky na „soukromou detektivku“ se udála doslova během pár stran. Tím pádem nemáme úplně prostor, abychom se s hlavní hrdinkou “sžili a poznali ji - jaká je, jaká byla, abychom viděli její vývoj v rámci příběhu. Naopak silnou stránkou knihy je samotné vyšetřování případu. Oceňuji zamotaný děj a nečekané zvraty, které si udržují naši pozornost. Postavy jsou v knize vykresleny přehledně a jejich množství je dobře zvládnuté. Vedlejší postavy sice nejsou opět nijak zvlášť detailně vykresleny, ale jsou přehledné, snadno zapamatovatelné a nějaký ten charakter vykreslený také mají. Celkově vzato se jedná o oddechovou četbu, která svým prostředím francouzského venkova a záhadou potěší milovníky lehkých detektivek. Ačkoli kniha trpí několika nedostatky, může být příjemným společníkem na večery strávené s čajem a pod dekou. Za mě bohužel však patří spíše k průměrným kouskům žánru - jak historického románu, tak krimi. 3.5*“... celý text
— lucie.svobodova