Alessandro ďAvenia citáty

italská, 1977

Citáty (49)

Ak je vaša nádej pravdivá, očaruje sama, ale musí byť pravá, naozaj žitá.


Bílá vlastně není ani barva. Není to nic, stejně jako ticho. Nic, beze slov a bez hudby. Být v tichu je jako být utopený v bílé.


Bože, hvězdy už k ničemu nejsou: zhasni je jednu po druhé.


Celej svět stejně nezachráním. Od toho je tu Spiderman.


Čekám na dvě věci: že mě někdo zachrání anebo že přijde konec světa. To druhé je pravděpodobnější než to první.


Dějiny jsou jako kotel plný počinů lidí, kteří se stali významnými, protože našli odvahu uskutečnit své sny, a filozofie je ticho, ve kterém se ty sny rodí.


Den za dnem žiju pořád stejně, dělám ty samé věci, pořád ta samá nuda. Pak se zamiluju a ten stejný život je najednou úžasný a jiný.


Hledat kolem sebe krásu a dělit se o ni s bližními. To je důvod, proč jsem na světě.


I belong to Beatrice.


Já jsem tomu nevěřil, ale nebe je plný příběhů. Nejdřív jsem ho ani neviděl, a teď si v něm čtu jako v knížce.


Je to vůbec možný, že v šestnácti je člověk přesvědčený, že celý život je jen škola a škola že je celý život? Že peklo jsou učitelé a ráj jsou prázdniny? Že známky jsou poslední soud? Je to vůbec možný, že v šestnácti má celý svět rozměry školního dvora?


Její nohy následují mé kroky a společně vynalézají choreografii prvního tance muže se ženou.


Jenom tehdy, když člověk věří v něco většího, v něco za hranicí svých omezení, ve svůj sen, jenom tehdy se lidstvo posouvá kupředu a věří víc i v sebe samo.


Jsou dva způsoby, jak se podívat někomu do očí. Tím prvním je se dívat na oči jako na součást celého obličeje. Tím druhým se díváte jen do očí a nic víc, jako by byly celým obličejem. Je to jedna z těch věcí, co člověku nahání strach.


Každá věc má nějakou barvu. I každý pocit má nějakou barvu. Třeba ticho je bílé. A bílá je barva, kterou nesnáším, protože nikde nekončí.


Každý den je začátkem nového života.


Kdyby byla film, byl by to úplně nový žánr. A kdyby byla vůně, voněla by jako písek po ránu, kdy jsou spolu pláž a moře ještě sami. A kdyby byla barva? Byla by rudá...


Kdybychom měli k dispozici dostatek času a tu správnou lavičku, štěstí by bylo zaručené. Jenže někdo bohužel vymyslel povinnou školní docházku.


Když se člověk nudí, znamená to, že nežije dostatečně.


Když se sny nerodí v tichu, stávají se nočními můrami.


Když se sny nerodí v tichu, stávají se nočními můrami. (Bílá jako sníh, rudá jako krev)


Knížky... Všechny ty řádky plné příběhů a snů nemají ani cenu čísla pokoje v nemocnici, kde leží Beatrice proměněná na holčičku, která se vrací do břicha země.


Kultury a civilizace vyvinuly za stovky let to, co ty jsi pochopil během jednoho školního roku.


Láska je jako zemská tíže: neviditelná a všeobecně platná, stejně jako ta fyzikální. Naše srdce, naše oči, naše slova, aniž bychom si to uvědomovali, nevyhnutelně směřují k tomu, co milujeme, stejně jako jablko nevyhnutelně padá k zemi.


Láska tu není proto, aby nás dělala šťastnými, ale aby nám ukázala, jak silná je naše schopnost snášet bolest.


Narodil jsem se na první školní den, vyrostl a zestárl za pouhých dvě stě dní.


Narodil jsem se první školní den a vyrostl a zestárl za pouhých dvě stě dalších dní…


Nebýt školy, byl bych navíc odpočatější, hezčí a slavnější.


Nemůžu si dovolit zahodit ani jediný den svého života.


nevědomost je ta nejpohodlnější věc