-

Antoine de Saint-Exupéry citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1900 - 1944

Citáty (168)

„Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit.“

„Člověk vnímá jen ten svět, který nosí v sobě.“

„Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.“

„Domýšlivci slyší pouze chválu.“

„Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

„Dříve jsem míval málo úcty k dospělým. Byl to omyl, člověk nikdy nestárne.“

„Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.“

„Existuje pouze jediný opravdový přepych - přepych lidských vztahů.“

„Film a novinářství jsou upíři, kteří mi brání psát, co by se mi líbilo. Už léta nemám právo myslet způsobem, jaký mi jedině může vyhovovat.“

„Galeje nejsou tam, kde se kope krumpáčem... Galeje jsou tam, kde údery krompáče nemají smysl, nespojují toho, kdo kope, se společenstvím lidí.“

„Hnili v iluzi štěstí, jež viděli v majetku. Štěstí však spočívá jen v žáru činů a v tvůrčím uspokojení. Ti, kdo se přestali za něco směňovat a berou svou potravu od jiných, ať byla jakkoli jemná a vybraná, ano, ti zjemnělí, kdo naslouchají cizím básním a vlastní básně nepíší, ti, kdo se těší z oázy, aniž jí sami poskytují cokoli živého, a kdo sahají po zpěvech dodaných odjinud, ti přivazují sami sebe k chlévském žlabu a proměněni v pouhý dobytek, jsou zralí pro otroctví.“ — Citadela

„Hvězdy nemusí vždy najít svého geometra. Zahrada nemusí vždy najít zahradníka. Avšak ty vždycky najdeš hvězdy,zahrady i kulaté oblázky u rtů moří, neříkej mi,žes chudý.“

„Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají.“

„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“ — Citadela

„Chci,aby člověk vydával ze sebe světlo. Nezajímá mě tloušťka svíce. Měřím její hodnotu jen plamenem.“ — Citadela

„Jako olivy vydávají nejlepší olej, když se nejvíc mačkají, tak umělec vytvoří nejlepší svá díla, zatímco se nachází na samotném dně bytí.“ — Citadela

„Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší pocit opotřebení, nýbrž naplnění.“

„Je důležité v té nelítostné válce, která je podmínkou míru, nepovolit, ani se neusmiřovat z falešné lásky, ale naopak nechávat na cestě mrtvé, kteří jsou podmínkou lásky, přijímat odříkání, které je podmínkou slavnosti, a strnulost kukly, která je podmínkou křídel.“ — Citadela

„Je to opravdu užitečné, protože je to hezké.“

„Je tomu již šest let, co můj přítel odešel s beránkem. Snažím-li se ho tu popsat, dělám to proto, abych na něho nezapomněl. Je smutné zapomenout na přítele.“ — Malý princ

„Je třeba od každého žádat jen to, co může dát. Autorita závisí především na rozumu. Poručíš-li svému lidu, aby šel a vrhl se do moře, vzbouří se. Mám právo vyžadovat poslušnost, protože mé rozkazy jsou rozumné.“ — Citadela

„Je zbytečné doufat, že listy mladého doubku, který jsme teprve zasadili, nám poskytne stín. Takový je běh života. Nejprve jsme bohatli, po léta jsme sázeli, a pak přijdou jiná léta, kdy čas zničí naši práci a všechno poplení.“ — Země lidí

„Jedině děti vědí, co hledají. Ztrácejí čas pro hadrovou panenku, panenka se stane hrozně důležitá, a když jim ji někdo vezme, pláčou... Mají štěstí.“

„Jen blázen si láme zuby na minulosti, která je skončená a pevná jako balvan žuly. Přijmi tento den, jak ti je dán, a nepotýkej se s tím, co nelze napravit. Mluvit o nenapravitelném nemá význam, neboť takové je vše, co minulo.“ — Citadela

„Jsem zahradník a kypřím zemi, o květy ani o štěstí se nestarám, neboť má-li být kvetoucí strom, musí být nejprve strom, a má-li být člověk šťastný, musí být nejprve člověkem.“

„Jsou-li sopky dobře vymetené, hoří mírně a pravidelně, nevybuchují.“ — Malý princ

„Každé zabušení tvého srdce, každá bolest, každá touha, každá chvíle večerního smutku, každá dřina, každý úsměv, každá chvíle denní únavy, každé probuzení i sladké usínání nabudou božského smyslu, a ty ho v nich budeš číst. Nic nemůžete nalézt, jestliže se z vás stanou lenivci, kteří považují uprostřed svých zásob i samy sebe za hotovou sklizeň. Neboť sklizeň neexistuje, a kdo přestane růst, ten umírá.“ — Citadela

„Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.“

„Kde druzí vidí rozpor, vidím já podmínku. Podobně jako mé násilí, které je podmínkou svobody, anebo zákony, jež spoutávají lásku a přitom jsou její podmínkou, anebo milovaný nepřítel, který je podmínkou mne samotného, protože nebýt moře, neměla by loď tvar.“ — Citadela

„Kdo čte milostný dopis, cítí se naplněn, ať vypadají inkoust a papír jakkoli. Nehledal lásku v inkoustu a papíře.“ — Citadela