Charles Martin citáty

americká, 1969

Citáty (18)

... lebo toto bolo jediné miesto na svete, kde čas plynul pomalšie, kde sa rátala každá sekunda. A ak dávate pozor slnko na chvíľu zastane, aby ste sa mohli nadýchnuť. Tam, kde sa končí rieka


...ztratit se s tebou je lepší, než nalézt cestu a jít po ní sám. Hora mezi námi


"Jak jste věděl, že si chcete vzít Rachel za manželku?" "Chtěl jsem s ní trávit každou vteřinu. Chtěl jsem se s ní smát, plakat, stárnout s ní, držet ji za ruku, letmo se dotýkat jejích kolen pod stolem při snídani a chtěl jsem, protože jsme spolu chodili už pár let... já jsem opravdu toužil se s ní milovat. Moc jsem si to přál."


A pak si taky vzpomínám na ten okamžik, kdy jsem všechno pochopil. Že jsi ve mně prolomila to, co dokáže zlomit jen láska. Že ses mi odevzdala. Nesobecky. Bezvýhradně. Úplně celá. Něco na tom daru mě ohromilo. Jeho nesmírnost, která na mě dolehla plnou vahou v místech, kde není třeba slov. Kde selhávají všechny výrazy, projevy, vyjádření. Kde nejsou tajemství. Kde jsme jen my dva - ty a já - a všechno, čím jsme. Hora mezi námi


Člověk, který bloudí životem se zlomeným srdcem, je napůl mrtvý, což ale vůbec neznamená, že je i napůl živý. Znamená to jen, že je napůl mrtvý...a to k životu nestačí. Hora mezi námi


Jak máme ostatním lidem vysvětlit, co jsme prožili? Jak to přesně vyjádřit? Oba jsme si prošli peklem, peklem s ledovým příkrovem, a přežili jsme. Spolu. Nenacházel jsem slova. Ani ona ne.


Je to riskantní pro nás oba. Ty musíš doufat v obraz, který nevidíš, a já ti musím věřit, že ho složíš.


Je to ten nejpravdivější cit, jaký jsem kdy poznala. Filmy to nedokážou popsat, knihy to nedokážou vylíčit, novinové sloupky si z toho nemohou dělat legraci.


Jsem přesvědčený, že když se dva lidé milují...myslím jako...z nejhlubšího nitra...kde jsou jejich duše a rodí se sny, kde bolest nemůže přežít, protože tam není nic, čím by se živila...pak svatba je vzájemné prolínání se těchto dvou duší. Jako dvě řeky, které se stékají. Jejich vody se spojí v jednu. Hora mezi námi


Klacky a kameny ti můžou polámat kosti, ale když chceš někoho zranit...opravdu hluboce zranit, použij slova. Hora mezi námi


Naučila jsi mě, co znamená se usmívat. Žít se srdcem, které tepe životem. S každým kilometrem ses prosekávala hlouběji do mého lomu, hojila jsi jizvy a narušovala skály obklopující mou duši. Byla jsi první, která poskládala mozaiku mého já dohromady. V lásce jsi mě pomalu učila první krůčky, vydal jsem se na cestu, rozběhl se - a pak, jednou na pláži, za svitu měsíce při běhu proti větru, když jsme odstřihávali pětiminutové míle, ses ke mně obrátila, odemkla jsi pouta, která mi svírala křídla, a naučila jsi mě létat. Hora mezi námi


Občas se sám sebe ptám, jak ses do mě mohla zamilovat. Ty věříš ve věci, které nemůžeš vidět, a mluvíš jazykem, kterému rozumí jenom srdce.


Obklopilo nás ticho a já jsem si uvědomil, jak jsem si zvykl na zvuk jejího hlasu. A poprvé mě to ticho přivedlo k myšlence, jestli se mi po tom hlase nebude stýskat, až přestane rozechvívat vzduch kolem mých uší. Hora mezi námi


Pro vědu bylo srdce něčím, co je třeba rozpitvat, popsat a uložit na polici naložené v konzervačním roztoku, aby nějaký student s brýlemi a zubními rovnátky mohl říct ,Ahaʻ a ,Ajoʻ. Vědecký přístup byl chladný, bez citu, a dokonce i způsob vyjadřování vědců byl sterilní. Jako by srdce nebylo nic víc než buňky držené pohromadě dalšími buňkami. (Když zpívají cvrčci)


Srdce má svoje důvody, o kterých rozum nic neví. (Když zpívají cvrčci)


Zázraky se dějí. Navzdory tomu, že si to někteří lidé nemyslí, se zázraky opravdu dějí. (Když zpívají cvrčci)


Zlomená srdce se nedají spravit, zlomená srdce se nehojí. Takhle to prostě nefunguje. Hora mezi námi


Zomrieť je jedno, ale vedieť, že zomierate a musíte len sedieť a čakať na smrť, to je čosi iné. A sedieť a dívať sa na niekoho, kto musí len sedieť a čakať, je ešte čosi iné. Tam, kde sa končí rieka