Daphne du Maurier citáty

britská, 1907 - 1989

Citáty (10)

Člověk nezná v lásce druhého, dokud se s ním náhodou nesetká a pak už zase nezná prvního.


Hleděla upřeně z okna, kde nenadálý závan větru způsobil, že se koberec z podzimního listí, rozhozený po trávníku, vznesl do vzduchu jako pták; listí se rozlétlo do všech stran, zavířilo a snášelo se k zemi. Listy, které kdysi vyrašily pevně přimknuté k rodičovskému stromu a jež se v létě leskly zářivou zelení, byly nyní bez života. Strom se k nim neznal a ony se staly hříčkou líného větru, který teď náhodou zafoukal. I jejich zlatavý povrch byl jen odrazem slunečního svitu a vytratil se, jakmile slunce zapadlo; ve stínu se listy zkroutily, zjalověly, seschly. ( Neohlížej se, miláčku a jiné povídky)


Mé romány jsou takzvaně populární a prodávají se velmi dobře, ale nejsem oblíbencem kritiků, ba naopak, většinou mě s posměchem odmítají jako bestseller a vůbec mě nerecenzují.


Milovat člověka, to znamená brát ho, jaký je.


Mnohá chytrá žena zůstala sama jen proto, že nebyla dost chytrá, aby svou chytrost utajila.


Nejlepší ze všech domácích prostředků je dobrá hospodyně.


Zamilovaní jsou zatím spojenci tím, že spolu dokáží žít, takže si vůbec neuvědomují, že by kdy jednou dokázali společně žít i bez sebe.


Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.


Ženy by chtěly prožívat v lásce romány, muži kratičké povídky.


Ženy potřebují umět jen dvě věci, a vařit je jedna z nich.