Diane Thomas citáty

Citáty (39)

„Ani ne za dvanáct hodin ji proměnil v někoho, koho nezná. V někoho omámeného, odporného, znepokojivého. V někoho, kdo škemrá: Prosím tě, nepřestávej, už nikdy nepřestávej... A při tom mu tečou slzy po tvářích.“ — V divočině

„Bylo tak snadné takhle ležet. Příjemný pocit se v ní rozpínal tak, až by mohla vymyslet slovo NAPLNĚNÁ, kdyby už nexistovalo.“ — V divočině

„Být šťastný není moudré. Štěstí je pomeranč, který dostanete o Vánocích - vážíte si ho, protože dostanete jen jeden ročně. Nesmí za ní chodit moc často...“ — V divočině

„Co je lepší, objímat toho, koho milujete, nebo se nechat objímat?“ — V divočině

„Danny touží být s Katherine víc, než kdy toužil na tomhle velkým otáčejícím se božím světě po čemkoli jiném. Ona ho chce taky. Cítí to z ní i na takovou dálku. Je těžký vědět, že se jí nikdy nesmí dotknout. To ona cítí taky.“ — V divočině

„Dlouho necítila něčí dotyk... Na některé věci ale nesmí myslet. Na ty, které poznala, například něčí dotyk. A na ty, které nepoznala, jako kojit vlastní dítě.“ — V divočině

„Hora a divočina jsou hodně jako dítě, vaše dítě, které musíte po celý život střežit. Ne proto, že je to správné a tak se to dělá, ale protože vás to nutí, protože žijete v nevysloveném partnerství se životem na zemi.“ — V divočině

„Chce zůstat ležet a přemýšlet o minulé noci, znovu ji prožít, vychutnávat si ji, libovat si v ní. Dokud nepřijde on a nezačnou zase.“ — V divočině

„Jak by mohl někdo onemocnět z blízkosti lidí?“ — V divočině

„Jak někdo může přiznat tak hlubokou touhu?“ — V divočině

„Jak to hltají - neexistuje lepší výraz. Ona nemyslí na nic jiného než na něj, na ně dva spolu. Jsou jediní, kdo kdy takhle žil? Určitě jsou. Kdyby byli normou, společnosti, ekonomiky, celé národy by se rozpadly. Neměl by kdo učit děti, uzdravovat nemocné, svážet odpad...“ — V divočině

„Je děsivé cítit se tak bezpečně.“ — V divočině

„Její vlastní podoba ji nutí po něm toužit, to, že s ní dělal takové věci a že to bude pokračovat.“ — V divočině

„Jo, Bože, zařídil jsi to tak, že na cokoli pomyslím, týká se to jí. Vidím strom a říkám si, jestlipak zná jeho název. Cítím vánek a říkám si, že se určitě právě dotkl její kůže. Nemůžu v noci spát, protože na ni myslím.“ — V divočině

„Kdyby na to umřel, bude to v pořádku. Ne, nebude to v pořádku. Bude to krásné, krásnější, než kdy dokáže říct. Bude krásné umřít na to, jak ho jeho Katherine spaluje.“ — V divočině

„Když je pryč, chybí jí, postrádá jeho esenci - pocit z jeho kůže, vůně jeho vlasů, zvuk jeho dechu - mnohem víc než rozhovor, který by spolu mohli vést. Jejich společný život je jeden bezeslovný, nekonečný dialog.“ — V divočině

„Klid ji bolí mnohem víc než chůze.“ — V divočině

„Koukal jsem za šera ze skály dolů na tvoji lampu. Čekal jsem, až ji sfoukneš, abych mohl přijít a celou noc tě držet přes zeď tvojí ložnice. Dámo, vím i to, jak sakra dýcháš. Nemáš tušení, jak hrozně tady chci zůstat.“ — V divočině

„Měla se ho bát, měla se bát intenzity své touhy po něm, která hraničila se šílenstvím. Chtěla ho tak, jako chce hladové zvíře potravu. Kdyby nereagoval se stejnou touhou, roztrhala by ho na kusy.“ — V divočině

„Na něco si zvykneš a je to tvoje. Pak ti to seberou a je to, jako by ti vyřízli kus masa.“ — V divočině

„Nedoufej. Nic nečekej. Život je řada drobných okamžiků. Ty někdy bolí, někdy přinesou chladivý deštík - a pak je po všem. Nic víc nemůžeš čekat.“ — V divočině

„Nechoď. Ještě ne. Ne, než se na tebe podívám ve světle slunce. Než vyslovíš moje jméno.“ — V divočině

„Některé dary jsou promrhané, když je nemůžete sdílet.“ — V divočině

„Nezaslouží si to dítě, jeho nevinnost. Její strach pramení z okolností, které vytvořila svou slabostí, z okolností, které ho už teď ohrozily. Ta samá slabost ovšem vedla ke vzniku toho dítěte.“ — V divočině

„Nikdo z nás - ani oni, ani ona sama - není stavěný pro samotu. Toužíme po poutech. Když je nenacházíme mezi živými, nepřirozeně se připoutáme k něčemu jinému.“ — V divočině

„Nikdy se ho nenabaží. Je jako les: vždycky se o něm dá zjistit něco nového.“ — V divočině

„Ona ho teď totiž stále potřebuje. Potřebuje ho, aby s ní v noci dýchal a uklidnil ji. Potřebuje, aby byl přes den svědkem jejího strachu. On teď žije ve stavu šílenství.“ — V divočině

„Pomyslí na to, jak on vždycky spí s jednou rukou mezi jejíma nohama. A tak ho chce i ve svých snech.“ — V divočině

„Sedí tak uvolněně, že žádného kolemjdoucího nenapadne, že má v hrudi místo srdce beranidlo.“ — V divočině

„Strach se dá někdy zaměnit za touhu, lítost za chtíč.“ — V divočině