Elena Ferrante citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

italská, 1943

Citáty (53)

„Psaní se v žádném případě nesmí podřizovat nějakému AŽ PAK.“

„Psaní, pokud patří k našemu bytí, nemůže jinak než neustále potvrzovat svůj primát nad tisíci ostatními součástmi života: láskou, studiem, prací. Vnucuje se, i když člověk nemá papír a pero nebo nic jiného. Naše hlava, posedlá vášní pro psané slovo, diktuje věty i tehdy, když je nemáme čím zapsat.“

„Puzení proměnit každý řádek v literární úkaz je silné.“

„Říct znamená spoutat ztracené časy a prostory.“ — Tíživá láska

„Řídí pohyby těla tak, aby na ní všichni mohli oči nechat.“ — Tíživá láska

„Sarratore neměl odvahu přijít za Melinou osobně a místo sebe jí poslal knihu. Není to krásné?“

„Sice bylo nemožné se do matky vrátit, ale naopak bylo velmi možné, že už od narození byla ona ve mně. A že byla ve mně, když jsem se ze všech sil snažila jí utéct, i když jsem věřila, že jsem se od ní osvobodila. Od chvíle, kdy jsem si uvědomila, že najít sebe samu znamená najít ji, přijmout ji a mít ji ráda jako za dob dětství, jsem se uspokojila.“

„Spala jsem, ale měla jsem dojem, že dál píšu.“

„Sú chvíle, v ktorých sa uchyľujeme k nezmyselným formuláciam a predkladáme absurdné požiadavky, aby sme skryli jednoznačné pocity.“ — Příběh nového jména

„Takový byl náš svět, plný slov, jež zabíjela: záškrt, tetanus, skvrnitý tyfus, plyn, válka, soustruh, sutiny, práce, bombardování, bomba, tuberkolóza, hnis. Všechnu tu spoustu strachů, které mě provázely po celý život, vztahuju k těm slovům a těm rokům.“

„Teprve později, v průběhu let, se stalo, že jsem z nenávisti, ze strachu toužila přijít o všechny kořeny, které jsem měla v ní, až po ty nejhlubší: o její gesta, její kadenci hlasu, způsob, jak bere do ruky sklenici nebo pije ze šálku, jak si obléká sukni, jak šaty, o pořádek v kuchyňském náčiní, v zásuvkách, o způsob té nejintimnější hygieny, chutě, nechutě, nadšení, a dál o jazyk, město, rytmus dechu. Všechno jsem předělala, abych to byla já a odtrhla se od ní.“ — Tíživá láska

„Ti, kdo překládají, převádějí národy do jiných národů, jsou první, kdo se setkává s jinými způsoby cítění.“

„Tvoje nespokojenost je součástí nespokojenosti ohromné části lidstva.“

„Ubližování byla nemoc.“

„Už jsem si začala záštiplně představovat její tajné stáří, v němž si hrála s vlastním tělem celý den, jako by to možná dělala i zamlada, kdyby můj otec v těch hrách nečetl touhu líbit se jiným mužům, přípravu na nevěru.“ — Tíživá láska

„Věděla jsem, že mámu ztrácím definitivně a že je to přesně to, co chci.“ — Tíživá láska

„Věřím, že když už jsou knihy napsány, své autory k ničemu nepotřebují.“

„Zákon se hodí, když máš co dělat s lidma, který sklapnou paty, už když slyšej slovo ZÁKON. Ale sama víš, jak je to tady. Takže když lidi nemaj strach před zákonem, musíš jim ho nahnat ty.“ — Příběh ztracené holčičky

„Zastávám názor, že když si víceméně svévolně uložíme úkol vyprávět, nemusíme se starat o pohodu čtenářů.“

„Zdálo se mi, že by to znamenalo dobrovolně se podvolovat násilí a ještě za to platit. Předpokládala jsem, že by mi potenciální psychoanalytik nepřímo sděloval: mám moc ti ulevit, ale jestli chceš, abych tuto moc uplatnil, musíš mi v určených hodinách výměnou za bankovku poskytnout vzpomínky, myšlenky, přesvědčení, všechno, dokonce i lži, které říkáš sama sobě.“

„Žádný autor sám v sobě vliv literatury nepotlačí a nevytvoří texty, které by něčemu nebyly dlužné.“

„Žena bez lásky k svojim koreňom je stratená.“ — Príbeh stratenej dcéry

„Život už byl zkrátka takový, vyrůstaly jsme s povinností ztěžovat ho druhým dřív, než ho ti druzí ztíží nám.“