Citáty (1)
„Zmíním se také o moru, který v té době řádil. Řádil již padesátý druhý rok, což se nikdy předtím nestalo, a zpustošil téměř celý svět. Mor se začal šířit druhý rok po dobytí Antiochie Peršany (r.540). Jednak se podobal tomu, o kterém píše Thukydides, jednak to byl zcela zvláštní druh nemoci. Jak se tehdy říkalo, začal v Etiopii, prošel celý svět a nevynechal, jak se domnívám, žádného smrtelníka. Některá města byla tou pohromou tak postižena, že zůstala bez obyvatel. Někde mor řádil méně. Tato nemoc se neobjevovala jen v určitém ročním období, ani neodcházela stejným způsobem. Některá místa přepadla nemoc na začátku zimy, jiná na jaře, některá v létě, jiná během podzimu. V některých městech postihla nemoc jen některé části města, jiným se vyhnula. Velmi často bylo vidět ve městě postiženém nemocí, že některé rodiny zcela zanikly. Jinde byla postižena jedna či dvě rodiny, ostatní město zůstalo nedotčeno. Jak jsme pozorovali, rodiny, které nepostihla nemoc, v následujícím roce onemocněly. Obzvláštní na tom je, že když občané těchto měst postižených nemocí se zdržovali jinde, kde nemoc nebyla, byli tou nemocí postiženi ti, kteří pocházeli z měst nakažených morem a zdržovali se v nenakažených obcích. To se stávalo jak ve městech tak i v jiných místech v periodických cyklech lidově zvaných indictiones. Tato smrtící zhouba nejvíce doléhala na lidstvo v druhém roce indikace. I mne, který toto píšu - rozhodl jsem se vložit do tohoto vyprávění i to, co se týká mne - zachvátila tato nakažlivá nemoc v době, kdy jsem ještě chodil do nižší školy chamaididaskalů. V různé době jsem touto nemocí ztratil mnohé z mých dětí, manželku, četné příbuzné, služebnictvo a hodně prostých lidí. To vše se opakovalo v pravidelných cyklických údobích. V době, kdy jsem toto psal, ještě neuplynuly dva roky, kdy v 58. roce mého života po čtvrté postihla Antiochii tato nemoc. Krom výše uvedených jsem ztratil také dceru a vnuka, který byl jejím synem. Nemoc se projevovala různě. U některých začala, u hlavy, oči se zalily krví, tvář otekla. Pak sestoupila do krku a koho postihla, toho zbavila života. Některým se vytvořily nádory a k tomu se přidala velká horečka. Tělesně i duševně silní umírali téměř ve dvou či třech dnech. Jiní umírali jako šílenci. Vředy na těle jim braly život. Někteří, když jednou či dvakrát vyvázli z této nemoci, později zemřeli na tutéž nemoc. Způsobů jak dostat nemoc je mnoho a je to záhada. Jedni totiž zemřeli, když s nemocnými jen pobývali či zůstávali v jejich domech. Někteří, když se jich toliko dotkli nebo jen vstoupili do domu. Někteří dostali nemoc na náměstí. Někteří, když unikli z měst nakažených tou nemocí, sice nemoc nedostali, ale přinesli ji těm zdravým. Někteří se nenakazili, i když zůstali s nemocnými, ale ani když se dotýkali nejen nemocných, ale i mrtvých. Jiní kvůli dětem a blízkým se všemožně snažili zemřít, a proto se stýkali s nemocnými, přece se však nenakazili. Tato nakažlivá nemoc, jak jsem řekl, se šířila 52 let a předčila všechny předešlé. Filostratos se diví, že v jeho době nemoc trvala 15 let. Co se však stalo potom, nevím. Jen Bůh to ví, ten zná příčinu i výsledek. Vrátím se, kde jsem začal. Připomenu Justinianovo jednání. (Církevní dějiny)“
