-

François René de Chateaubriand citáty

francouzská, 1768 - 1848

Citáty (14)

Každý člověk nosí v sobě svět složený ze všeho, co kdy viděl a miloval, a do toho se bez ustání vrací, i tehdy, když se pohybuje světem, který mu je cizí a v němž zdánlivě i žije.


Kdo jednou prožil velkou lásku, ten je až do smrti šťastný, ale i nešťastný z toho, že se z ní vyléčil.


Kdo není schopen obětí, není hoden ani lásky.


Knihami mrtví poučují živé.


Láska a nenávist jsou dvě sestry. Kde je jedna, přijde i druhá a potom společně odejdou.


Lesy předcházejí lidstvo, pouště je následují.


Neznalost budoucích pohrom je dar, neznalost budoucích lásek je milosrdenství osudu i nebe.


Originální není ten, kdo nikoho nenapodobuje, ale ten, jehož nelze napodobit.


Pokud pochybujeme o srdci ženy, nemáme kdy hodnotiti její tvář.


Poslední fází lásky je nenávist, pak následuje už jen nová láska.


Srdce je jako ty druhy stromů, které nevydávají svého balzámu, dokud ostří sekery je samé neporaní.


Trestem těch mužů, kteří příliš milovali ženy, je, že je musí milovat pořád.


V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu.


Velká duše musí dát bolesti větší prostor než malá.