Guy de Maupassant citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1850 - 1893

Citáty (33)

„Ano, láska je jediná dobrá věc v životě a my si ji často kazíme nemožnými požadavky.“

„Ano, ta ničemnice mě celého rozdrobila, pomaloučku, vteřinu po vteřině dovršila dlouhé dílo zkázy na mé bytosti. A teď cítím, že umírám ve všem, co dělám. Každý krok mě k ní přibližuje, každý pohyb, každé nadechnutí jen uspíší její odpornou práci. Dýchat, spát, pít, jíst, pracovat, snít, všechno, co děláme, je vlastně umírání. Konečně i žít znamená vlastně umírat!“ — Miláček

„Byl jsem zvyklý vídat slečnu Perlu v tomto domě, jako člověk vídá stará čalouněná křesla, na nichž sedá od dětství a nikdy si jich nevšímá. A jednoho dne, člověk neví proč, třeba že sluneční paprsek na to křeslo dopadne, si najednou řekne: No ne, ten kus nábytku je ale zvláštní. A člověk zjistí, že dřevo opracoval umělec a že látka je pozoruhodná. Nikdy jsem si slečny Perly nevšiml.“

„Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne.“

„Dejiny sú naplnené príkladmi o vernosti psov viac, ako o vernosti priateľov“

„Drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a nikdo se jim nedvoří.“

„Existují tak věrné ženy, že mají vždy výčitky svědomí, když svého muže podvádějí.“

„Historie je víc naplněná příklady o věrnosti psů, než o věrnosti přátel.“

„Jaký to taj, člověk, zničený snem! ( Mrtvé vlasy )“

„Každý mozek je jako cirkusová manéž, kde věčně běhá dokola ubohý uvězněný kůň. Ať jakkoliv usilujeme, kličkujeme, zahýbáme, hranice je blízká, souvisle kulatá, žádné překvapující náhlé odbočení nebo možnost vyjít do neznáma.“

„Když milujeme, není nic lepšího než dávat, pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.“

„Když se člověk žení, je konec všemu. Žárlivá náklonnost ženy, ona podezřívavá, nepokojná a tělesná náklonnost nestrpí vedle sebe vroucné a vřelé příchylnosti, oné příchylnosti ducha, srdce a důvěry, jež existuje mezi dvěma muži.“

„Láska je instinkt, manželství zákon.“

„Láska má vždycky cenu, ať přichází odkudkoliv.“

„Láska není věčná. Lidé se sejdou, pak se rozejdou. Ale když to trvá dlouho... stane se to přítěží.“

„Manželství je jako loterie. Nikdo nesmí počítat, že on to bude, kdo vyhraje.“

„Nacionalismus je také náboženství. Je to vejce, z něhož se líhnou války.“

„Naše paměť je dokonalejší svět než vesmír: dává život zpět těm, kteří již neexistují.“

„Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova „miluji tě“ tak nehodí, že se vůbec nesluší.“

„Nejlepší obranou ženy bývá její podlehnutí.“

„Omamuje mě, svádí a já ztrácím klid, jdu za ní a děsím se. Bojím se jí jako pasti a toužím po ní jako po chlazeném nápoji, když mám žízeň. Podléhám jejímu kouzlu a blížím se k ní se strachem, jaký by měl muž podezíraný z toho, že je obratný zloděj. U ní cítím neodůvodnitelné nadšení nad její možnou nevinností a rozumově velmi odůvodnitelnou nedůvěru k neméně pravděpodobné zkaženosti. Cítím, že se stýkám s neobvyklým stvořením, nepodléhajícím přirozeným pravidlům, s vynikajícím nebo ohavným tvorem.“

„Pouze okolnostmi se měří vážnost činu“

„Proč lhát, když stačí mluvit pravdu, aby ti stejně nikdo neuvěřil?“

„Silný člověk se vždy vyšvihne, ať už je to jakýmkoli způsobem.“

„Smyslné spojení je pouhá pečeť spojení srdcí.“

„Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.“

„Víš z čeho pochází naše skutečná moc? Z polibku, jedině z polibku! A přesto je polibek jenom úvod.“

„Zamyslil se nad tím a uvědomil si, že ten neklid vyvěrá z nejasné a tajné postranní myšlenky, jaké tajíme i sami sobě a objevíme je jen, když prozkoumáme hlubiny svého srdce.“

„Zdálo se mi, že ji znám již dlouho, že jsem ji už viděl. Nosila v sobě cosi z mého ducha. Jako by odpovídala na výzvu vysílanou mou duší, na tu neurčitou a nepřetržitou výzvu, kterou po celý svůj život vzýváme, Naději.“

„Žena žije pocitem, že dostane-li se chvály jiné, je to na její újmu.“