James Moloney citáty

Citáty (32)

„... jsem šťastná, že láska tak intenzivní vskutku existuje. Flirtování s těmi nebezpečnými Francouzi mi nyní připadá plytké, vždyť trvá jen tak dlouho jako taneční písnička. Kdežto tenhle dopis hovoří o hvězdách, jež jsou stále na svém místě, dokud Bůh definitivně neukončí čas. Ještě než dočtu poslední řádky, už vím, že musím tohohle Dietera Kleinschmidta vidět, sama musím objevit, jaký typ muže je schopný milovat ženu tak opravdově. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„...pohlédni dnes večer ke hvězdám a věz, že každá z nich jsem já a že jejich mihotání je nás smích..“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Ano, přesně takové to je: vytáhne tě to ze sebe a vtáhne do jiného člověka, který totéž způsobí tobě, který je vždy nablízku, aby se tě dotkl svými myšlenkami. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Bez myšlenky na Tebe tady v Sachsenhausenu zemřu. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Drahá Margot, připadá mi divné, že by tentýž Bůh, který stvořil lásku, mohl nechat někoho žít v táborech jako tenhle. Třeba provádí experiment, aby viděl, jestli dokážeme v lásce vytrvat i navzdory všemu, co nás postihne. Nebo snad ani žádný Bůh není, jen obří váhy, a právě teď, kdy je svět zatížený nenávistí a válkou, je na lidech jako my, abychom věci vyvažovali, aby se celá planeta nepřekotila do temnoty. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Drží-li Tě při životě má přítomnost ve Tvé hlavě, pak už jsem s Tebou a navždy budu. Tím se stáváš věčným, Dietře, protože já nevyjdu z toho vězení, ve kterém jsi mě uzamkl. Svolný vězeň nehledá možnost úniku. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„ETHAN: Spím tady dobře. Ne jako v Osvětimi. DIETER: Vím, jak to myslíš. Můžeš spát, doopravdy spát, protože víš, že zítra neumřeš.“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Chci milovat tak jako on. A když už jsem to vyslovila, dopovím také zbytek. Chci, aby mě někdo miloval tak, jako on miluje tu druhou Margot. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Jaké by to bylo utonout v přemíře lásky, aby Bůh kroutil hlavou, až by nás vítal ve svém nebi. Proč jsem stvořil smrt, řekne, když se milenci jako tihle usmívají v její náruči? - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Jako dívka jsem snila o setkání s mužem, jenž mi desetkrát vrátí lásku, kterou mu budu schopna dát. Byl to sen, co žil svým nezávislým životem, něco, nad čím jsem se vždy pousmála, protože jsem i tehdy znala rozdíl mezi kouzlem představivosti a otupělostí všedního života. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Je Židovka a vězeňkyně, a já jí přesto závidím. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Ještě nikdy nikoho nemilovala, svěřila se mi. Těšila se na to podobně, jako se těšíme na Vánoce. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„K čemu je oddávat se snění, když nedokážete být ani ve snech odvážní? - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„MARGOT: Kdybych tak jen věděla..., nerozumím tomu..., proč mi vlastně pomáháte? THOMAS: Protože v tomhle táboře má duše chřadne. Pak narazím na vás, jedinou květinu na spáleném poli.“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Měl jsem stejný hlad jako ostatní, ale ještě víc než jídlo mi chyběla něha, city, láska. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Mrtví by měli vědět, že jsou milováni.“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Nechci milovat vzpomínku. Chci někoho hřejivého a k zulíbání a velmi, velmi živého. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Netušila jsem, že slova na stránce mohou být tak smutná - a současně tak krásná. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Nevíte, co pro mě jste. Kdybych vás políbil, před vlastníma očima bych zemřel a nezůstalo by mi vůbec nic. Nemáte ponětí, o čem teď mluvím, viďte? Když jsem vás poprvé potkal na appelplatzu, našel jsem něco, co v Německu vymřelo, jak jsem aspoň myslel, druh lásky prozařující vaši pleť. Kolik takových jako vy nechala tahle válka žít? Kolik z toho, co vidím ve vás, zemřelo jen v samotném Sachsenhausenu? Já to ve vás nezabiju, Margot. Byl by to zločin, který by mi nemohl odpustit ani Bůh. - Thomas Meier“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Nikdy jsme nebyli určeni jeden pro druhého, Dietře. Nemohla za to válka, ani Hitler. Tvoje i moje srdce na sobě mají napsaná jména někoho jiného. - Margot Lipsky“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Ostatně, co mohou dělat živí pro mrtvé?“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Panebože, kolik těch Margot nakonec bude? A sotva si tu otázku položím, úlisný hlas odpoví: Tolik, kolik bude třeba stvořit. Svlékni jednu a vynoř se jako jiná, po vzoru hada, takhle se to dělá. Nevím, kým se nakonec stanu, ale rozhodně to nebude dívka, jakou jsem bývala. Dívka, jakou jsem bývala, by se totiž nikdy nebyla odvážila za drát. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Pohlednice nejsou totéž jako dopisy - slova jsou na nich naprosto odhalená... - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Přežije to, jako se naučil přežívat v Sachsenhausenu.“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Rozvážnost je jen jiné označení pro zbabělost, říkám si v duchu. Co když se má zbabělost vztahuje i na lásku? Co když mě nutí sáhnout vždy po tom, co je bezpečné, umírněné, jen napůl prožité? - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Schovává se sama v sobě a nechce vyjít ven. - Margot o své matce“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Studený vzduch v plicích chutná jako sám život. - Margot“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„V Sachsenhausenu tě udrží naživu jedině to, co máš v hlavě. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Vyhasnutí naděje zabíjí v tomhle bloku víc mužů než hlad nebo tyfus. Zapomněli, jak žít představami, tvořit si v hlavě něco lepšího. - Dieter“ — Dopisy ze Sachsenhausenu

„Vyměnili si příběhy, až se úplně vyprázdnili...“ — Dopisy ze Sachsenhausenu