James O’Barr citáty

americká, 1960

Citáty (23)

A já viděl mrtvé, malé i velké, před Bohem státi. (Vrána)


Jak si je mohl nechat tolik trpět? (Vrána)


Ježíš Kristus vstoupí do hotelu, podá recepčnímu tři hřeby a zeptá se: Můžete mě uložit na noc? Vrána


Jsou kosti tvých hříchů dost ostré, aby se prořízly tvými výmluvami? Vrána


Kdo umřel a udělal tě bohem? Vrána


Klid. Dnes je ve městě takový klid. Odbíjí půlnoc. Všechno dobré se vytrácí jako zbitý pes a v černočerných stínech ožívají mrtví, pokřivené básně ve špatné angličtině, maso a krev a upřené pohledy... Tak sklíčený a zoufalý, silný jako ocel, ale uvnitř prázdný, vrána se směje ve světle lamp, má úsměv zombie, úsměv toho, kdo žil a zemřel, a přesto žije dál... Vrací se domů, kde může být stínem v šeru a malovat si tvář barvami radosti...


Má leopard skvrny i v očích? Vrána


Mám spojence v Nebi a v Pekle přátele. Pozdravuj tam ode mne. Vrána


Matka - v srdcích všech dětí i na jejich rtech to slovo znamená bůh.


Miluju tě svým dechem, úsměvy, slzami, celým svým životem! - A dá-li Bůh budu tě milovat ještě víc po smrti. (Vrána)


Nechápu to, ale vím, že jste ji musel moc milovat. Vrána


On jen křičí a křičí a tluče hlavou o zeď, až se mu před očima míhají hasičské vozy s kvílejícími sirénami. Bolest, bolest je vše, po čem touží. A nenávist. Ano. Touží také po nenávisti. Nikdy nezapomeneme, nikdy se nesmíříme. A nikdy nepocítíme strach. Strach je pro nepřítele. Strach a kulky.


Poslušnost znamená kapitulaci schovanou za důležitostí. Vrána


Proč se skříňka vrátila? A proč zrovna teď? Vrána


Před rokem... za chladné říjnové noci... rozbité auto na prašné silnici... muž... dívka... šílenství... bolest... a stíny... můj bože, ty stíny...


Přišel jsem pokleknout a uctívat. Vrána


Ruka se nijak neliší od toho, co vytváří. Vrána


Skoč do chřtánu šílenství, skoč, tanči a pěj... Vrána


Skutečná vášeň téměř vždycky vyžaduje oběti. Vrána


Vím, proč Ježíš plakal, zmrd jeden. Vrána


Vrána...vrána říkala ať se nedívám. Vrána


Vzpomínáš, když jsi řekla "Můj?" A já řekl "Navždy". Tys řekla "Jenom Navždy?"


Začíná pršet, jako na zavolanou. Poslední, zoufalý, marný pokus smýt z města jeho hříchy. Vrána