Citáty (10)
„Člověk snese svobodu těch druhých jenom tehdy, když se jich zároveň nemusí bát.“
„Dnes žijeme v prostředí, které nás dojmy soustavně zahlcuje. Naší vnímavost a schopnost pozornosti jsme se naučili také využívat – často jedni proti druhým. Pestře barevné plochy, silné a krásné zvuky, světelné signály a nápisy – to všechno důmyslně chytá naší pozornost. (…) dovedeme útočit na pozornost ostatních, ale také otupovat schopnost pozornosti vůči méně agresivním podnětům. (…) A ten, kdo nás dokáže krmit pestrými a mihotavými obrázky, nás bude schopen dostat kamkoli bude chtít.“ — Malá filosofie člověka / Slovník filosofických pojmů
„Jsem přesvědčen, že nejhlubším a nejpevnějším základem morálky – stejně jako všech náboženství – je vděčnost.“
„Kdyby platilo relativistické „Každý má svoji pravdu“, řeč by ztratila smysl, nedalo by se mluvit. Pokud bych měl nějakou „svoji pravdu“, proč bych měl poslouchat tu tvoji? Pokud to, co mi chceš sdělit, je jenom tvoje pravda, proč mě s ní vůbec obtěžuješ?“
„Když člověk nahlédne nějakou pravdu, má za ní jít.“ — Malá filosofie člověka / Slovník filosofických pojmů
„Odpovědnost a důsledky jsou také hlavní důvod, proč se člověk své svobody často obává a někdy se jí dobrovolně a rád vzdává; nechá se někým nebo něčím vést.“ — Malá filosofie člověka / Slovník filosofických pojmů
„Pravda zřejmě není jen pravdivé tvrzení (…). Je to nejspíš sama možnost rozlišit, že něco platí a něco neplatí, víra a naděje, že pravda vyjde najevo, že spor se jednou rozhodne a nejasnosti rozptýlí. Tuto možnost většinou sami nemáme v ruce – to bychom o žádné pravdě nepotřebovali mluvit – a přece s ní docela samozřejmě počítáme, kdykoli něco říkáme. Není to nikdy „naše pravda“, nýbrž naopak to, co hledáme a na co čekáme. (…) Ale kdybychom na pravdu jenom čekali, dočkali bychom se jí vždycky jen v té smutné podobě něčeho, co jsme právě propásli.“ — Malá filosofie člověka / Slovník filosofických pojmů
„Proč člověk zabíjí volné chvíle? Protože má z nich strach.“ — Malá filosofie člověka / Slovník filosofických pojmů
„Příčinou násilí v názorových konfliktech a válkách rozhodně nebylo přesvědčení o platnosti pravdy, nýbrž existence moci, která si mohla dovolit třídit a vylučovat své poddané. Kritériem tohoto roztřídění nebyla ani otázka pravdivosti určitých tvrzení, nýbrž individuální postoje vůči této moci. Ti, kdo v podobných sporech sahali po násilných prostředcích, neměli zřejmě valné mínění o vlastní přesvědčivosti a chtěli své odpůrce potlačit právě proto, aby se otázkami pravdivosti už nemuseli zabývat.“
„Smrt je konec našich lidských možností.“
Jan Sokol knihy
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura česká Duchovní literatura Náboženství Literatura naučná Biografie a memoáry
Štítky z knih
eseje filozofie křesťanství náboženství teologie životopisy, biografie peníze středověk rozhovory německá literatura
Sokol je 31x v oblíbených.
Osobní web autora