Jan Zábrana citáty

česká, 1931 - 1984

Citáty (49)

Přede mnou jen noc, noc až do konce. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Rozdíl mezi mládím a stářím je rozdíl mezi skleničkou na čištění zubů a skleničkou na zuby. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Rozdíl mezi životními pocity člověka ve dvaceti a ve čtyřiceti letech je naprosto jasný: ten první má před sebou život, ten druhý smrt. Je to tak jednoduché. A přece to ve dvaceti letech skoro nikdo nechápe. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Rozuměj, pochop už konečně: co jsi kdy napsal, byl projev života, jednoho života, tvého života. Nebyla a není tvá věc starat se o to, jestli to mělo nebo má nějakou cenu. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Sám proti tmám. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Smrt bude vlídná. K člověku jako já nemůže být jiná. Moc věřím, že nemůže. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Soucit, lítost, pocit bratrství s těmi, kteří se v životě spokojí se vším. A zároveň pocit podráždění, znechucení a nenávisti k těm a nad těmi, kteří se v životě spokojí se vším, smíří se se vším.


Spisovatel při psaní sleduje Boha, překladatel člověka.


Srdce vám nesmí okorat. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Teprve po letech jsem pochopil, že cena naděje (v tom či onom období našeho života) je v ní samé, v tom, že ji tehdy člověk měl, bez ohledu na to, zda se ta naděje splnila nebo ne. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Teskno.


Únava, ze které si neodpočineš. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


V Reynkově poezii je stále velikonoční den - takový, jaké pamatuji z dětství, rozklenutý, tichý, slavnostní, s prvními náznaky zeleně, křiklavé a slibující se teprv do budoucna - tichý a zároveň dramatický, prudce dramatický den. To je můj nejzákladnější pocit z jeho básní. Pocit velikonočního dne. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


V šestasedmdesáti letech přestal kouřit a když mi to sděloval, tvářil se, jako kdyby vynalezl naprosto spolehlivý recept na nesmrtelnost. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


V životě se také dá propást jediný vhodný čas k přečtení některých knih - to není bonmot, ale věc, ze které mrazí. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Všichni lidé jsou stejní. To znamená, narodí se bez vlastní vůle se narodit, do rodiny, společnosti, přírody a nic z toho není podle jejich vlastního výběru.


Vzhledem k tomu, že se mi furt chce spát, usuzuju, že by pro mě asi nejlepší bylo bejt mrtvej. Celý život. Výbor z deníků 1948–1984


Vždycky znova a do nepříčetnosti mě nasere, když si uvědomím, že o mém osudu, o posranosti celého mého života, rozhodli ti idioti, kteří v roce 1946 volili komunistickou partaj. Dobrovolně, ve svobodných, skutečně svobodných volbách! Jednačtyřicet procent voličů tehdy hlasovalo o otroctví v ruském područí na kolik generací dopředu. Pak už se nikdy nic nedalo spravit, pak už žádné svobodné volby nebyly. Pak už byly jen kriminály, procesy, popravené ženské a znova kriminály.


Život je jen okamžik / jenom rozplynutí / nás všech ve všech ostatních / dar jim nabídnutý...