Citáty (4)
„… Válka značně zvýšila zneužívání drog zvláště u bojujících armád, kde např. u letců bylo údajně dosti běžným zneužívání amfetaminových stimulancií a u ostatních zbraní tradičně vysoký konsum alkoholu. NAŠE POPULACE BYLA V BOJUJÍCÍCH ARMÁDÁCH ZASTOUPENA JEN V POMĚRNĚ MENŠÍM POČTU A DOSAŽITELNOST ALKOHOLU PRO CIVILNÍ OBYVATELSTVO BYLA U NÁS ZA NACISTICKÉ OKUPACE VELMI REDUKOVÁNA, S ČÍMŽ SOUVISEL I DLOUHO PŘETRVÁVAJÍCÍ POKLES VÝSKYTU ALKOHOLICKÝCH PSYCHOS. PODOBNĚ TAKÉ NEALKOHOLOVÉ TOXIKOMÁNIE SE VYKYTOVALY V PRVÝCH LÉTECH PO VÁLCE U NÁS SPÍŠE JEN JAKO MEDICÍNSKÁ KURIOZITA. NEJČASTĚJI U JEDINCŮ, KTEŘÍ S DROGAMI PROFESIONÁLNĚ MANIPULOVALI, TEDY HLAVNĚ U ZDRAVOTNÍKŮ, Z NICH PŘEDEVŠÍM U LÉKAŘŮ.“
„…Léčba alkoholismu musí vyústit do stavu, který je v dnešní společnosti považován za snad ještě nenormálnější než samotný alkoholismus, totiž do naprosté a trvalé abstinence. Abstinent to pak v naší společnosti nemá lehké. Je vysmíván, napadán a mnoho lidí považuje za věc své osobní cti a prestiže, aby jej donutili vypít znovu právě tu první sklenici, kterou trápení jeho a bohužel současně i jeho rodiny a širšího okolí začne nanovo. Někteří jsou dokonce přesvědčeni, že to dělají z čiré lásky k bližnímu a že přece nemohou přenést přes srdce, aby ho nechali takto se ochuzovat o tam významnou životní radost, jakou pro ně alkohol představuje. Opakovaně jsem zažil, že i kolegové lékaři někdy touto cestou zmařili výsledek naší obtížné léčebné práce, jakoby nechápali, že svou oblíbenou vepřovou se zelím také nemohou naservírovat pacientovi, kterému včera vyndali slepé střevo a kterému by rádi dopřáli stejné „požitky“, jakých právě sami požívají.“
„K filmu „Přelet nad kukaččím hnízdem“. Literární a filmové ztvárnění ústavní psychiatrické skutečnosti by mělo vycházet z poučené znalosti jejích omezených možností a následných nedostatků. V „Přeletu“ je odhaluje disociálně kriminální pseudopacient v deformované karikatuře. Ze svých dlouholetých zkušeností s psychiatrickou hospitalizací podobných jedinců bych mohl napsat jakousi obrácenou verzi této knihy. V té by její hrdina zvítězil nad vrchní sestrou, ovládl oddělení a přetvořil je k svému obrazu a hlavně prospěchu. Otřesný výsledek by byl neméně senzační, než nadnesený popis ofenzivních metod tzv. biologické psychiatrie. Viděl jsem takový obraz, když jsem před pětatřiceti roky likvidoval tzv. Psychiatrické rehabilitační středisko v pohraničním Datelově. ……..“
„Pokud se (alkoholik,pozn. redakce) alkoholik propil do své tzv. IV: vývojové fáze (dle nejznámějšího světového alkohologa, amerického biologa českého původu, prof. Jellinka), snáší jen velmi málo, je brzy opilý, velmi se zhoršila jeho povaha a celá osobnost a je většinou již trvale neschopen plnit nároky a požadavky normovaného spolužití v jakémkoliv fungujícím lidském společenství. Podle naše původního přirovnání se nyní podobá balónu, sice již náramně splasklému, ale také již tak lehkému, že se jako hříčka nahodilých větrů plácá v nebezpečné stratosféře vlastně trvale. Zda dojde k nějaké katastrofické srážce neodvisí už dávno od něj samého, ale spíše od toho, jak hustý je déšť meteoritů a jak pronikavá je právě sluneční radiace. Neobrazně řečeno, potenciální konflikty se zákonem u alkoholika v konečné vývojové fázi jeho stavu jsou dány spíše obecnou shovívavostí nebo naopak přísností společnosti vůči jeho prakticky neustálým asociálním a antisociálním projevům.“
Jaromír Rubeš knihy
| 1987 |
 Závislost na alkoholu a jiných drogách |
Štítky z knih
Rubeš je 0x v oblíbených.