Johannes Scheffler citáty
Angelus Silesius · pseudonym
německá, 1624 - 1677
Citáty (2)
„Je blahoslavený, kdo po veškerý čas k myšlenkám na věčnost se vrací zas a zas. Mlád nebo stár, vždy dbá, by na zřeteli měl hrad moudrosti, jejž Bůh co Otec vystavěl. Jen Slovo věčné má den ze dne za svou hůl a nevyhledává, jak blázni, cizí stůl. Moc, mamon nechce znát a nic, čím láká svět a v nitru vydělen je z počítání let. To štěstí vrtkavé ho nedovede splést a žízeň marnosti ho k cizím vodám vést. Je vzdálen násilí a nezná kramařit a výsměch, zhrdání mu neodejme klid. Město, kde bydlení je toho člověka, mu blízké jest jak to, jímž Tajo protéká. On jinde má svou vlast a hledá jiný dům, vždyť v duchu upíná svůj pohled k Nebesům a jeho zralý věk je nadčasově dán: je dokonalý, kdo je v Bohu dokonán. Zář slunce pospíchá mu roli ozářit, a když se setmí, přec je uchován mu svit. On v touze vyhlíží strom žití, cíl i vznik a k němu s pilností se béře bez oklik. Ač nic ho netíží a každý vnější děj mu cizí, vzdálen jest a nezasáhne jej, přec čerstvou sílu má a nestáhne se zpět, když v cestě brání mu sám satan, tělo, svět. Bůh jeho pavéza a kříž je jeho zbraň. Tak cílí k spasení; tak se mnou též se staň.“
„Nechť jiný trápí se a vmýšlí v ona místa, kde pytli červů svých už pyšný pomník chystá, o to se nestarám: hrob, skála, schrána moje, kde věčně spočinu, to srdce Kristovo je.“
Johannes Scheffler - knihy
1922 | Parafrase |
2003 | Cherubský poutník |
Žánry autora
Literatura světová Poezie Náboženství
Štítky z knih
baroko 17. století Slezsko duchovní život mystika duchovní literatura
Scheffler je 2x v oblíbených.