Michaël Uras citáty

Citáty (27)

„"Mluvil jsem o prokletí knih. Zvláště o jedné knize. Řeknu vám jedno, dejte si pozor na Prousta! Je tady, mezi námi. A je velice agresivní!" No, asi nejsem sám, kdo žije v literatuře. - Alex“

„Bude vedle mne a to se vyrovná veškeré literatuře. - Alex“

„Cítil jste někdy, že vás román přímo vtáhnul, že se topíte pod slovy nějakého spisovatele? - Anna“

„Člověk by nikdy neměl dovolit, aby literatura rozhodovala o našich životech, ale je to nemožné pro někoho, kdo v ní žije. - Alex“

„Člověk už nemá právo na život, když si z elektrospotřebiče udělá těžiště konverzace. - Alex“

„Jak jsem mohl milovat ženu, která nečte? - Alex“

„Kašlu na to, aby mi patřily cihly, které mě obklopují, elektrické kabely, vypínače, obklady. Přeju si mít kolem sebe jenom knihy. - Alex“

„Když člověku není dobře, Rimbaud opravdu pomůže. - Alex“

„Když má člověk obličej jako já, musí mít představivost. - Yann“

„Když mi někdo kladl otázky o knihách, nemohl jsem na ně zkrátka neodpovědět. - Alex“

„Knihy nás neodříznou definitivně od světa, naučí nás lépe mu porozumět.“

„Literatura je tedy život z druhé strany zavřeného okna. V tom nám může pomoct. Protože ona je skoro život. - Alex“

„Mé oči měly ten zlozvyk, že hledaly knihovnu ve všech příbytcích, které jsem navštívil. Knihy, jejich umístění a jejich stav vypovídaly mnohé o svém majiteli. V kolika bytech není ani jedna kniha? Místa bez četby, odříznutá od duchovní potravy. - Alex“

„Melánie už nemohla vystát Alexandrovu závislost na knihách. Odešla a nechala ho samotného. Tedy vlastně ne tak úplně samotného, protože mu zůstaly knihy. - Alex“

„Miluju Bachovu hudbu ušima, ne mozkem. - Yann“

„Někdy literatura dohoní život. Možná proto, že všechno už bylo napsáno. - Alex“

„Někdy nám naprosto neznámý člověk přinese víc uspokojení než člen rodiny.“

„Neuvěřitelné je, že na tomto světě vždycky nakonec najdeme někoho, komu se líbíme. - Alex“

„Nikdo si tě nevšímá, stějně jako si nevšímá nikoho jiného. A jestli se náhodou na tebe někdo podívá, je to čirá náhoda. - Melánie“

„Proč nechce nikdy chodit ven? Protože jsem četl. A závislost byla čím dál větší. Musel jsem všechno přečíst, což je nemožná touha. - Alex“

„Spisovatelé jsou často nešťastní lidé. Literatura se rodí ze smutku. Když je člověk šťastný, nemá potřebu odříznout se od světa a psát. - Alex“

„V našich životech bývají významné okamžiky, okamžiky tak silné, že umrtví skutečnosti. Okamžiky, kdy by rybí tuk chutnal jako delikatesa, jako lahodné jídlo, kdy by se bodnití sršně zdálo jako něžné pohlazení. Ale abychom si to uvědomili, musíme tu chvíli poznat. Nepropást ji. Protože už se nikdy nevrátí a nám pak zůstane v ústech trpká pachuť ztraceného času.“

„Vy se díváte na svět skrze literaturu. - Yann“

„Vypnul jsem rádio, které neustále chrlilo zprávy. Copak to nikdy nepřestane? Copak bych si někdy ráno nemohl poslechnout: "Je 8 hodin ráno, nic se neděje, zůstaňte v posteli, jděte ven, žijte. Zítra na shledanou." - Alex“

„Vždycky chodím ven s knihou v kapse. - Alex“

„Vždycky jsem snil o tom, že skonám s knihou v ruce. Zemřít při čtení. - Alex“

„Žil jsem knihami, tudíž mi hrozilo nebezpečí, že budu považovat osoby v románech za bytosti z masa a kostí. - Alex“