Paula Hawkins citáty

britská, 1972

Citáty (18)

Ale co, seru na to, život je moc krátkej. - Dívka ve vlaku


Ale lidi se tváří, že nic nevidí, ne? Nikomu se nezamlouvá pomyšlení, že voda v řece je nakažená krví a žlučí pronásledovaných, nešťastných žen: místní ji den co den pijí.


Ale lidi se tváří, že nic nevidí, ne? Nikomu se nezamlouvá pomyšlení, že voda v řece je nakažená krví a žlučí pronásledovaných, nešťastných žen: místní ji den co den pijí. (Nickie - Do vody)


Beckford není místem sebevražd. Beckford je místo, kde se lze zbavit potížistek. (Nel - Do vody)


Drobnosti mohou lidský život vychýlit z dráhy. Pomalu hořící oheň


Jedna straka pro smutek je, druhá pro radost, třetí dívku znamená a čtvrtá chlapců dost, pětice teď stříbro značí, šestka zlato již, sedm značí tajemství, co nikdy nezradíš. - Dívka ve vlaku


Kdo řekl, že řídit se vlastním srdcem je dobré? Je to čirý egoismus, sobectví, které vítězí nade vším.


Když člověk slyší klapat kopyta, poohlíží se po koních, ale není možné, aby nebral v potaz existenci zeber.


Když člověk slyší klapat kopyta, poohlíží se po koních, ale není možné, aby nebral v potaz existenci zeber. (Erin - Do vody)


Klidně bys nechala shořet celý svět na prach, jen aby tvoje dítě bylo šťastné. Pomalu hořící oheň


Měla krvežíznivou představivost. Pomalu hořící oheň


Občas se mi nikam nechce, zdá se mi, že když nebudu muset v životě vystrčit nos z domu, budu nejšťastnější člověk na světě.


Ovšem jakmile se člověk zamiloval, už nikdy nemohl být opravdu svobodný, ne? Na to pak bylo příliš pozdě. Pomalu hořící oheň


Po svém celosvětovém úspěchu, kdy se stala v roce 2016 9. nejlépe placenou spisovatelkou světa, když za pouhý rok vydělala 10 milionů dolarů, Paula Hawkins řekla: "Dlouho jsem se musela starat o svou finanční situaci, teď jsem pocítila velkou úlevu, ale i strach. Když jsem si uvědomila, že asi začínám něco dělat dobře a že si moje knihy čte opravdu hodně lidí, cítím se velmi zranitelná".


V mém životě, přímo uprostřed mé duše, po něm zeje velikánská díra. - Dívka ve vlaku


V těchto vlacích jsou povědomé obličeje, lidi, které vídám týden co týden a kteří jezdí sem tam. Poznávám je a oni asi poznávají mne. Nevím však, zda mě vidí takovou, jaká doopravdy jsem. ( Dívka ve vlaku).


Všechno mi sebrala a teď mi volá, aby mi sdělila, že ji moje utrpení vyvádí z míry. - Dívka ve vlaku


Zavolám jí zpátky a povím jí, že na ní kašlu, že kašlu na tu její rodinku, i na to, jestli se její harant až do konce života pořádně nevyspí. Povím jí, že tu větu, kterou jí napsal - Nečekej ode mě, že se budu chovat rozumně -, kdysi napsal i mně, když jsme byli spolu poprvé; napsal mi ji do dopisu, aby mi dal najevo svou nehynoucí vášeň. A dokonce ji ani sám nevymyslel: ukradl ji z knihy Henryho Millera. Všechno, co ta děvka má, je z druhé ruky. Chci vědět, jak se jí to líbí. Chci jí zavolat zpátky a zeptat se jí: Jaké to je, Anno, bydlet v mém domě mezi nábytkem, který jsem kupovala já, spát v mé posteli, kterou jsem s ním celé roky sdílela a krmit dítě u kuchyňského stolu, na kterém mě šoustal?" - Dívka ve vlaku