Citáty (15)

„Jazyk jest vědomí národa, jest jeho duch v nejvyšším svém zjevení, jest čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce, bratra k bratru, rodinu k rodině víže a je všechny spojuje v národ.“


Čas pravdu potlačuje i na světlo vyvodí; čas rozum odmítá i navracuje i čas rány dělá i hojí!


Člověk proto je člověkem, že může zemřít za ideje...


Dobrá rada vždy nejvíce platí - ale kdo ji může dáti a kdo chce přijati?


Dobré se zlým, pravda s nepravdou nesrovnáš, nespojíš, nesjednotíš: jedno z nich musí trvat, druhé zaniknout.


Hanba vlasti je i mojí hanbou, rána vlasti je i mojí ranou, smrt vlasti je i mojí smrtí - ale také její život je i mým životem, také její sláva je i mou slávou.


Hanba vlasti je i mojí hanbou, rána vlasti je i mojí ranou, smrt vlasti je i mojí smrtí - ale také její život je i mým životem, také její sláva je i mou slávou.“


Jazyk jest vědomí národa, jest jeho duch v nejvyšším svém zjevení, jest čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce, bratra k bratru, rodinu k rodině víže a je všechny spojuje v národ.


Mravní smrt je nejhorší smrt.


Mravní smrt je nejhorší smrt.“


Národ, jenž má vědomí důležitosti přirozeného jazyka pro vyšší svůj duchovní život, sám jej zavrhuje a jeho se zříká, páchá na sobě samovraždu a přerušuje tím věčné zákony Boží.


Nevinnost před svědomím a bohem neplatí před soudem světa, soudem národů.


Také veľké kmene, akým je aj kmeň slovanský, neprichádzajú odnikiaľ naraz, ale vyrastajú na mieste. Tisícročné pokojné prebývanie v stálych sídlach je potrebné na to, aby národ dosiahol takú rozšírenosť a ľudnatosť. Úvaha o príchode Slovanov z Ázie do Európy ležia ďaleko za hranicami pravdivej histórie a každé rozumovanie o tom nepochybne vedie k bludom a scestnosti.


Teorie krásného umění se mění každou chvíli, ale zákony pravdy a krásy jsou nekonečné.


Teorie umění je, žel, často bez umění.