Sally Rooney citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

irská, 1991

Citáty (37)

„...čas už toho hodně překryl, jako když padá listí...“ — Normální lidi

„...jako by osamění mělo anestetický účinek.“ — Normální lidi

„...stejnou představivost, kterou má jako čtenář, musí použít i se skutečnými lidmi, aby s nimi mohl navázat blízký vztah.“ — Normální lidi

„Connell byl nádherný. Mariannu napadlo, že by ho strašně ráda viděla při sexu - s kýmkoliv, nemusí to být ona. Bylo by krásné ho jen vidět.“ — Normální lidi

„Connell je z jejího pohledu nervózní jako vždycky, je to jako dívat se do zrcadla a spatřit někoho, před kým nemáte žádné tajnosti.“ — Normální lidi

„Connellem projela příjemná bolest, až se málem rozbrečel. Takhle bolí city, přijde to nečekaně a nesmyslně.“ — Normální lidi

„Copak jí mohl provádět něco tak hnusnýho a zároveň si myslet, že to dělá z lásky? Copak je svět tak špatnej, že se už láska nedá rozlišit od toho nejpodlejšího a nejsprostšího násilí?“ — Normální lidi

„Daroval jí hodnotu a ta jí už navždy zůstane.“ — Normální lidi

„Dělají to peníze, něco, díky čemu je svět reálný. Je na nich něco hodně zkaženýho, ale zároveň rajcovního.“ — Normální lidi

„Dotkne se rty její kůže. Marianne si připadá, jako by byla posvátná, nebo nějaká svatyně.“ — Normální lidi

„Chvilku tam ještě nehnutě stáli, objímal ji a dýchal jí do ucha. Hodně lidí prožije život, aniž by tenhle pocit blízkosti vůbec zažili, pomyslela si Marianne.“ — Normální lidi

„Je fakt možné napsat a poslat zprávu: Miluju tě!“ — Normální lidi

„Je jeho svatyní, do které může vstoupit, prázdným místem, které může zaplnit.“ — Normální lidi

„Jeho obličej je drsně nádherný.“ — Normální lidi

„Jejich tajemství ji uvnitř příjemně tížilo, a kdykoliv se pohnula, doléhalo na pánevní kost.“ — Normální lidi

„Jejich život v Carricklea, ze kterého dělali takové drama a kterému přisuzovali takový význam, skončil, jen tak, bez nějakého závěru, a už se nikdy nevrátí, nikdy ve stejné podobě.“ — Normální lidi

„Když objednává, barman jí čumí na prsa. Marianne nečekala, že to chlapi doopravdy dělají i mimo filmy a televizní seriály. Projede jí záchvěv ženskosti.“ — Normální lidi

„Když zážitky popíše slovy, připadají mu intenzivní, uzavírá je jako v zavařovací sklenici a nemůže o ně nikdy přijít.“ — Normální lidi

„Krutost neubližuje jenom oběti, ale i jejímu původci, možná dokonce hlouběji a trvaleji. Když vás někdo šikanuje, moc se toho o sobě nedozvíte - ale když šikanujete někoho jiného, zjistíte o sobě věci, které nikdy nezapomenete.“ — Normální lidi

„Lidi se fakt můžou vzájemně změnit.“ — Normální lidi

„Lidi se ve svém zármutku chovají nesmyslně jen proto, že lidský život je nesmyslný, a žal tuhle pravdu odhaluje.“ — Normální lidi

„Má něco, co ona nemá - vnitřní život, ve kterém už ten druhý není.“ — Normální lidi

„Má tak velké a něžné tělo, jako labrador.“ — Normální lidi

„Marianne je pro něj někdo, po kom může něco chtít. I když mezi nimi zůstaly nějaké problémy a roztrpčení, jejich vztah pokračuje. Překvapí ho to, až skoro k dojetí.“ — Normální lidi

„Marianne měla pocit, jako by se její život odehrával kdesi daleko, bez ní, a ona neví, jestli někdy zjistí kde a stane se jeho součástí. Tenhle pocit dostávala ve škole často a nebyl spojený s nějakými konkrétními představami, jak ten reálný život vypadá nebo jaký je. Věděla jen, že až začne, nebude si ho muset představovat.“ — Normální lidi

„Marianno, víš, že v boha nevěřím, ale někdy si říkám, že tě stvořil jen pro mě.“ — Normální lidi

„Měla pocit, že by udělala cokoliv, aby ji měl rád, aby jí řekl nahlas, že ji má rád.“ — Normální lidi

„Miluju tě. Neříkám to jen tak, fakt tě miluju. Marianně do očí vhrknou slzy a zavře je. I když si na tuhle chvíli jenom vzpomene, bude jí připadat nesnesitelně intenzivní, uvědomuje si to už teď. Nikdy nevěřila, že by ji někdo mohl milovat. Ale teď má nový život, od tohohle prvního okamžiku, a i po mnoha letech si bude pořád myslet: Ano, tehdy to byl začátek mýho života.“ — Normální lidi

„Musí se sám sobě smát, že ho bere dramatická zápletka v takovém románu. Připadá mu pod jeho intelektuální úroveň, že řeší, jestli si nějaká postava v knížce vezme jinou. Ale je to tak, literatura ho dojímá. Jeden z jeho profesorů to nazývá potěšení z doteku velkého umění. To zní skoro eroticky.“ — Normální lidi

„Na jaře se občas probudil vedle Marianny, a když byla taky vzhůru, objímali se, dokud neucítil, že je hluboko v ní. Nemusel nic říkat, jen se zeptal, jestli je to tak v pohodě, a ona vždycky odpověděla, že jo. Nic v životě se nedalo srovnat s tím, co v tu chvíli cítil. Někdy si přál, aby v ní mohl usnout.“ — Normální lidi