Scholastique Mukasonga citáty
rwandská, 1950
Citáty (4)
„Byl to Bertand Russel, kdo prohlásil, že ,,nejpříšernějšího a nejsystematičtějšího vyvražďování se dopustili nacisté vůči Židům". O teroru, kterému byli vystaveni Tutsiové, se nezmínila ani katolická církev, někdejší morální autorita na světě, ani žádná jiná mezinárodní organizace.“
„Naše zahrádky nám bohužel vzali. Civilizace nás dohonila až v buši. Přikázali každé rodině, že musí zasadit kávu. Každá rodina vyfasovala jistý počet rostlin, které musela povinně vysadit podél cesty a před domem, aby se usnadnila kontrola pěstování a sklizně budoucí úrody. Museli jsme vytrhat naše zahrádky a - to bylo ještě horší - část banánovníků, které právě začaly rodit. Pro kávu jsme si museli dojít až do Rwakibirizi, které leželo víc než deset kilometrů od Gitwy. Kávová plantáž vyžaduje hodně starostí, a tak jsme měli mnohem míň času na obdělávání našich polí. Pro děti přestala být škola prioritou: nejdřív jsme se musely postarat o kávovou plantáž. Dohlíželi na nás agronomové, kteří nás přinutili kávu pěstovat. Nás, kteří jsme pořád chodili bosí, fascinovaly jejich naleštěné černé vysoké boty.“
„Prvního července 1962 získala Rwanda oficiálně nezávislost. S pomocí Belgičanů a katolické církve zavedla strana MDR-Parmehutu to, čemu se v jednom hlášení OSN z března roku 1961 začalo říkat ,,rasová diktatura jedné strany". Tisíce Tutsiů bylo povražděno a více než sto padesát tisíc jich uprchlo do sousedních zemí. A ti, co zůstali, byli vytlačeni na okraj společnosti. Můj otec s hořkostí vzpomínal na počátky této demokracie. Jak si můžeme přečíst v historických knihách, 25.září 1961 se konaly legislativní volby. V Nyamatě se na demokracii neskrblilo. Úřady nechaly postavit malé slaměné budky s volebními zástěnami. Naproti nim stál pod širým nebem veliký stůl a na něm ležela krabice. Kolem budek si hrály děti, vzrušené všemi těmi novotami. Můj otec spolu s ostatními vyhnanci - přesvědčili je, aby šli volit - si musel stoupnout před stůl, který představoval volební místnost. Na stole ležely propagační materiály několika stran. Ale na jednom konci stolu seděl místní radní Mbarubukey se svými pomocníky, kteří dávali na všechno pozor. Ten podal každému voliči jeden volební lístek a obálku a trpělivě sledoval, jak volič strká obálku do krabice, která sloužila jako volební urna. Na všechno dohlížel Mbarubukey se svou bandou pomocníků, vyzbrojených holemi. ,,A tak jsme volili, já a ostatní Tutsiové z Nyamaty," vyprávěl otec, ,,Kayibandu, který přísahal, že nás vyhladí!"“
„Vojáci vyžadovali, aby v každém domě visel portrét prezidenta Kayibandy. Misionáři dohlíželi na to, aby jeho portrét visel všude vedle obrázku Panny Marie. Žili jsme tedy se dvěma portréty. Na jednom byl prezident, který si přál naše vymýcení, na druhém Panna Marie, která na nás čekala v nebi.“
Scholastique Mukasonga - knihy
| 2007 |
 Inyenzi neboli švábi |
Žánry autora
Literatura naučná Biografie a memoáry
Štítky z knih
genocida Rwanda střední Afrika
Mukasonga je 0x v oblíbených.
Osobní web autora