Stephenie Meyer citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1973

Citáty (222)

„Nikdy jsem se necítil takto - jako v extázi, divoce; každá buňka v těle ožila novým, elektrizujícím způsobem. Být s Bellou všechny pocity zesílilo.“ — Půlnoční slunce

„No, mně je skoro sto deset. Je načase, abych se usadil. - Nový měsíc“

„Normální hlasování, vítězí většina. Ovšem je to můj dům, takže pokud by mi názor většiny nebyl po chuti, stejně rozhodnu podle svého. (Hostitel)“

„Ono rodit ve špinavé bažině, s medicinmanem, který ti po obličeji maže lenochodí plivance, aby z tebe vyhnal zlé duchy, není zrovna nejbezpečnější metoda. - Rozbřesk“

„Otoč se a upaluj, než ti utrhnu šlachu. - Rozbřesk“

„Podívej, nejsi můj typ, ale žádný lidský muž se ti nemůže rovnat a ty to víš. - Rosalie“ — Půlnoční slunce

„Postřehla, jak se můj hlas mazlí s jejím jménem?“ — Půlnoční slunce

„Potřebujete mozek? Potřebujete srdce? Poslužte si. Vezměte si moje. Vezměte si všechno, co mám. - Rozbřesk“

„Poznal jsem, že se její řeč pomalu blíží ke konci a stejně jsem ji nechápal. Proč mi to vůbec vysvětlovala? Co bylo tak skvělého na tom porazit slabého člověka? Já taky neměl potřebu pronášet litanie nad každým cheeseburgerem, který jsem si dal k večeři. (Život a smrt)“

„Proč jsem nemohl být stejně odpudivý navenek jako uvnitř?“ — Půlnoční slunce

„Prosím, zachraň se. Prosím, nikdy mě neopouštěj.“ — Půlnoční slunce

„Přál jsem si, abych tak mohl zůstat navždy, ponořený do zvuku jejího srdce a zahřívaný její kůží.“ — Půlnoční slunce

„Před tebou, Bello, byl můj život jako noc, když nesvítí měsíc. Veliká tma, ale byly tam hvězdy - body světla a rozumu... A pak jsi prolétla mým nebem jako meteorit. Nejednou bylo všechno v ohni, všechno se rozjasnilo, zkrásnělo. Když jsi zmizela, když meteorit zapadl za horizont, všechno zčernalo. Už jsem nedokázal vidět hvězdy. A nic už nemělo význam.“

„Představoval jsem si, že by mé srdce znělo úplně stejně, kdyby taky mohlo bít.“ — Půlnoční slunce

„Připadalo mi to, jako by na místě našeho spojení rtů něco explodovalo a vzniklo další slunce.“ — Půlnoční slunce

„Přitažlivost byla nemožné dilema, protože mě Bella přitahovala tím nejhorším způsobem.“ — Půlnoční slunce

„Rozhodl jsem se, že když už jsem na cestě do pekla, tak ať to stojí za to. - Stmívání“

„Řekl poslední muž na zemi poslední ženě na zemi v předvečer jejich rozloučení.“

„Řekla jim, že to vím? Měl bych vědět, že vědí, že to vím? Jak se správně zdraví upíři? Bude stačit kývnutí hlavou? (Život a smrt)“

„Směšně opojná vůně vzbudila mou pozornost, tichá mysl rozpálila mou zvědavost, bezeslovná krása upoutala mé oči, nesobecká duše si získala můj obdiv. K tomu připočtěme nedostatek pudu sebezáchovy, díky němuž jsem ji neodpuzoval, a nakonec, samozřejmě, obrovský řetězec nešťastných událostí, kdy byla vždy ve špatný čas na špatném místě.“ — Půlnoční slunce

„Snad se mi podaří odhalit skrýš jejích myšlenek, když teď budu sedět vedle ní...“ — Půlnoční slunce

„Snad upřímně nevěří, že by její lidské pocity, utvořené za těch sedmnáct krátkých smrtelných let, mohly být silnější než demoliční koule emocí, která do mě po století prázdnoty nabourala?“ — Půlnoční slunce

„Spinkej Bellinko. Ať se ti něco hezkého zdá. Jsi jediná, která se kdy dotkla mého srdce. Vždycky ti bude patřit. Spi, moje jediná lásko. - Edward“

„Spolkl jsem Bellinu slzu. Z mého těla nejspíš nikdy nezmizí.“ — Půlnoční slunce

„Srdce mi dvakrát poskočilo tak jako posledně, doufal jsem, že to nejsou příznaky nějaké srdeční vady. (Život a smrt)“

„Strach v jejích očích nebyl nikdy strach ze mě.“ — Půlnoční slunce

„Svět fantazie jsem potřebovala. Musela jsem mít další svět, ve kterém bych zároveň žila.“

„Ta dívka prostě nedávala smysl. Nebyla jako ostatní lidé. Tichost jejích myšlenek a její vůně nebyly možná jediné neobvyklé věci.“ — Půlnoční slunce

„Ta otázka mi nikdy nešla z mysli: O čem asi teď přemýšlí?“ — Půlnoční slunce

„Tak dychtivá po věčném zatracení. - Nový měsíc“