Vítězslav Nezval citáty

Robert David · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1900 - 1958

Citáty (23)

„,,(…) Prožijete sen, na jaký nejste zvyklí, a vzpomenete si na mě. Vzpomenete si na mě jako na člověka, který vám dává dobré rady tónem, jenž si někdy pohvizdává na ústa a jindy loudí tóny z lesního rohu. Vím dobře, kdy mám použít kterého z výrazových prostředků, a stalo se majetkem mé fixní ideje, že musím stůj co stůj nabít Prahu všemi těmi šálivými krásami, které se mně kdy namanou cestou během mého krátkého života. Vzpomenete si na mě, tak jako já myslím na vás. Ale přeji si, abyste zapomněli, neboť teprve tak, teprve potom tím jistěji vše, co se vznáší nyní ještě jen v mém duchu, bude vás zdraviti ve zdech, v nichž se potím uprostřed jednoho z letošních nejparnějších červnových dní.(…) – Pražský chodec, str. 151-152“

„"Ach, umřít, umřít, umřít pro krásu...“

„„Smyslem života toho, kdo se dal cele do služeb umění, je vědomá povinnost setrvat za všech okolností tam, kde ho vyvrhla jeho touha.““

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.““

„Člověk nakonec vždycky vše ztrácí svou vinou.“

„Hle, každý rub má svoji líc. Co plyne z této historie? Ach, neplyne z ní vůbec nic ... Král zemřel, kouzelník prý žije! (Romance o kouzelníku Žitovi)“

„Chodil jsem jako chodí venkovan obhlížeti svá pole, od místa k místu, z ulice do ulice zkoumat, do jaké výšky může až vyhnati ta rumělková plevel, jíž je sen. Vidělo jsi, jakých metamorfos je schopna tato divoká květena, oko. A nikomu, nikomu se nepodaří vytrhati tuto zázračnou plevel, ani úskokům života, ani bídě povinností, ani těžkým botám krutých rozmarů, nikomu a ničemu.“

„Chůva jest větším učitelem umělce nežli dějiny umění.“

„I já té noci vyšel jsem jak tulák na svou pěst / a nechal jsem se zasypat tím horkým pískem hvězd / noc vyzváněla tropicky jak nemilostná hrana / noc průvod rakví bez bubnů noc marná karavana“ — Básně noci

„Je to dobrodružství jako na moři, uzamykati se v laboratoři.“

„Jsi alabastrové podání ruky v morovém domě plném much. (Valérie a týden divů)“

„Když se dva lidé zpronevěří, neuzdraví je ani lék a víckrát si už neuvěří. Tak milujte se vespolek.“

„Láska je jako němohra. Nikdy nevíme dost jistě, které gesto co znamená.“

„Láska je magická moc, jež křísí věci mrtvé, věci, jež se zdály býti mrtvými, věci, jichž jako by už ani nebylo.“

„Lhář se nejvíc obelhává sám.“

„Mississippi, Mississippi, / sděl mi svou záhadu, / u tvých břehů, Mississippi, / chci míti zahradu. / Mississippi, Mississippi, / ty podobáš se snům, / u tvých břehů, Mississippi, / chci, aby stál můj dům.“ — Manon Lescaut

„Povaha ženy je jako moře. Poddá se nejlehčímu vánku a odolá nejtěžší bouři.“

„Pravým básníkem je ten, kdo mění zlo lidství v dobrodiní krásy; kdo mění meč zla lidství v dobrodiní poezie.“

„Pravým básníkem je ten, kdo mění zlo lidství v dobrodiní krásy.“

„Rolničky střásají svůj smích / a sníh je bílý jako tvaroh. / Pojď ke mně, já to věděla, / že dodnes mohou se dít divy, / že jednou potkám anděla / a že ten anděl bude živý.“ — Manon Lescaut

„Těšit je víc, než být utěšován. Dávat je víc, než brát. Milovat je víc, než být milován.“

„Tisíce jablek spadlo na nos zeměkoule. Jenom Newton uměl z toho vytěžit.“

„Vzdal jsem se takřka zcela touhy rozhodovati o tom, kam zanese vítr mé kroky. Za odměnu smím býti svědkem nečekaných vstupů na místa, která, právě proto, že jsou po dlouhý čas tak velmi vzdálená terénu, na němž se pohybují mé vědomé možnosti, obdarovávají mne snem, pohledem na film, jenž nebyl předem inscenován na žádné stránce, již beru do ruky.“