Vladislav Vančura citáty

česká, 1891 - 1942

Citáty (14)

"... a jejich provinění se stala řádem světa. Neboť, ať poznovu dím, čas propůjčuje důstojnost i zrůdám."


"Pane, " děl Důra, vylézaje z vody, "major nečetl vaší knihy a nebude jí čísti, ani kdyby byla ještě starší. Což je tak pošetilý, aby věřil, že staří oslové hýkají lépe?" Rozmarné léto


"Tento způsob léta," děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, "zdá se mi poněkud nešťastným." (Rozmarné léto)


"Vylévati víno?" odvětil kanovník, "vylévati víno a kaziti knihy jsou těžká provinění, pane!" Rozmarné léto


Ach, spát a nikdy nebýt probuzen,odívati se v ducha baronství, zářiti, zatím co se národové vrhají na zprahlé vemeno apokalyptických zvířat věštících rozvrat a zkázu!


Co jest velikého mimo oblohu věčně modrou a vášně věčně krvavé?


Dejte sem večeři. Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše co se líhne živé, a vše co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem. Je večer, Země se otočila a tu bývá obyčej jísti.


Humor je názor. Humor není smáti se, ale lépe věděti. Humor, toť vláda nad city, barvami a náladami, je to šíře, v níž vše se vyrovnává, je to vahadlo, jež zvedne každé hoře.


Jen blázen slouží minulým věcem a neužívá toho, co jest.


Kdo hledá, nalezne ve vědeckém bádání a vůbec v lidské tvorbě mnoho omylů, neboť věda se často mýlila, umění bloudívá a lidská mysl kráčí tu a tam bezcestím. ( Plášť umělců)


Láska je lék od násilí a klíček k tajemství světa.


Nedám nic na tvoje slova, výmluvný hlupáku, bojím se smrtí, děsím se jí a všechno, co mám obrátím na modlení.


Některé skutky příliš přísné a opět některá shovívavá rozhodnutí jsou mimo hranici rozumu a mimo obecnou chápavost.


Ó, noci! Ó, hvězdo jitřní! Nepomiň a nevzcházej, ať jeden z maličkých štěňátek země dlouho spí!