Manifest komunistické strany vydání
Karl Marx , Friedrich Engels

„Manifest Komunistické strany“ je nejvýznamnější programový dokument vědeckého komunismu. „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojující proletariát civilisovaného světa“ (Lenin). „Manilst Komunistické strany“, který Marx a Engels napsali jako program Svazu komunistů, vyšel poprvé v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů „Deutsche Londoner Zeitung“ [„Německé londýnské noviny“]. Německý text pak byl téhož roku vydán v Londýně jako třicetistránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby prvního vydání a upravena interpunkce. Tento text pak brali Marx a Engels za základ dalších autorisovaných vydání. Roku 1848 byl „Manifest“ přeložen i do mnoha evropských jazyků (do francouzštiny, polštiny, italštiny, dánštiny, vlámštiny a švédštiny). Jména autorů „Manifestu“ se ve vydáních z roku 1848 neuváděla; poprvé byla uvedena v tisku roku 1850, při uveřejnění prvního anglického překladu v chartistickém orgánu „Red Republican“ [„Rudý republikán“], v předmluvě redaktora tohoto listu George Juliana Harneye. Roku 1872 vyšlo nové německé vydání „Manifestu“ s menšími autorskými úpravami a s Marxovou a Engelsovou předmluvou. Toto vydání, stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890, vyšlo pod názvem „Komunistický manifest“. První ruské vydání „Manifestu Komunistické strany“ vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, jež vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu. Zásluhou Plechanovova překladu začaly se ideje „Manifestu“ šířit v celém Rusku. Marx a Engels, kteří pokládali propagaci marxismu v Rusku za velice důležitou, napsali k tomuto vydání zvláštní předmluvu. Po Marxově smrti vyšlo několik vydání „Manifestu“, přehlédnutých Engelsem: roku 1883 německé vydání s Engelsovou předmluvou; roku 1888 anglické vydání v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami; roku 1890 německé vydání s novou Engelsovon předmluvou. K tomuto vydání napsal Engels rovněž několik poznámek. Roku 1885 byl v listu „Socialiste“ uveřejněn francouzský překlad „Manifestu“, pořízený Marxovou dcerou Laurou Lafarguovou a přehlédnutý Engelsem. Engels napsal rovněž předmluvu k polskému vydání „Manifestu“ z roku 1892 a k italskému vydání z roku 1893.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1972 , SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)Originální název:
Manifest der Kommunistischen Partei, 1848
více info...
Vydání dle jazyka (37)

2018,
Orego

2000,
Michal Zítko - Otakar II.

1988,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1982,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1982,
Tisk

1980,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1977,
Kolibřík

1977,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1976,
Svoboda

1974,
Státní okresní archiv Rokycany

1974,
Svoboda

1973,
Svoboda

Manifest komunistické strany
1972,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1972,
Svoboda

1970,
SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)

1962,
Mladá fronta

1961,
SNPL - Státní nakladatelství politické literatury

1954,
SNPL - Státní nakladatelství politické literatury

1953,
SNPL - Státní nakladatelství politické literatury

1952,
Svoboda

1949,
Svoboda

1946,
Svoboda

1935,
František Nedvěd

1918,
Ústřední výkonný výbor Československé strany komunistů na Rusi

1898,
Zář

1898,
Západočeský posel lidu