Novozákonní apokryfy III. - Proroctví a apokalypsy vydání

Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově (Daniel, Zjevení), apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Pohybují se na rozhraní židovské a křesťanské literatury a dokumentují posun duchovního klimatu v prvních staletích po Kristu. Podobně jako spisy zařazené do souboru Knihy tajemství a moudrosti I.–III. Mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy (Vyšehrad 1998– –1999) se některé z těchto spisů inspirovaly zvěstí Starého zákona, vznikly však později nebo jsou výrazněji christianizovány; většina z nich však vychází již z křesťanského prostředí a ze znalosti Nového zákona. Zabývají se dějinami světa, vznikem a zánikem říší i měst (Sibylliny věštby), stále naléhavěji však zaznívá i stará lidská otázka, jaký osud čeká dobré a zlé v ráji nebo pekle (Zjevení Petrovo, Zjevení Pavlovo). S Novým zákonem je řada těchto spisů spojena také jmény údajných autorů či hlavních postav: v blízkosti Božích tajemství se ocitají Petr, Pavel, Jakub, Jan, Maria, Tomáš, Bartoloměj. V jejich snech či stavech vytržení nezřídka vystupují andělé, kteří jim pomáhají porozumět smyslu jejich vizí. Zvláštním dokladem apokalypsy utopického typu je Zósimovo vyprávění o životě Blažených. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických studií v Praze, je doprovázen zasvěcenými úvody a komentáři. Třetí, závěrečný svazek novozákonních apokryfů. Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově (knihou Daniel a Zjevením sv. Jana), apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Proto se v nich objevuje naděje, že pronásledování věřících je znamením blížícího se vysvobození a nastolení Kristova království (Sibylliny věštby). Druhým hlavním tématem je stará lidská otázka, jaký osud po smrti čeká lidi dobré a zlé. Apokalypsy na ni odpovídají popisem nebeských sfér a blaženosti spravedlivých v ráji, a ještě obšírněji barvitým líčením pekla. Petr, Pavel, Maria či Ezdráš v doprovodu andělů putují po místech, kde jsou hříšníci krutě trestáni, prosí Boha o smilování a někdy pro ně dokonce vyprosí nedělní úlevu v jejich útrapách. Apokalyptické spisy zahrnují celou řadu rozmanitých témat; jsou proto vděčným předmětem nejen teologie, církevních dějin či literární historie, ale i psychologie a dalších oborů. Díky jejich přitažlivosti byla Evropa obohacena o taková díla jako Dies irae či Dantovu Božskou komedii. Kniha obsahuje tyto spisy: Závěť Adamova (dvě verze) Otázky Bartolomějovy Zlomky knihy Élchasai Zjevení Ezdrášovo Zjevení Šadrakovo Vidění Ezdrášovo První zjevení Janovo Otázky Janovy Zjevení Mariino Zjevení Pavlovo Vidění Pavlovo Zjevení Petrovo (dvě verze) Sibylliny věštby I–II a VI–VIII Zjevení Tomášovo (dvě verze) Zósimovo vyprávění o životě Rekábejců a čtyři gnostické apokalypsy z Nag Hammádí: Zjevení Pavlovo První zjevení Jakubovo Druhé zjevení Jakubovo Zjevení Petrovo Vesměs všechny spisy jsou přeloženy z původních jazyků (řečtiny, latiny, koptštiny a syrštiny) a vycházejí v českém překladu poprvé. Texty jsou opatřeny úvody, kritickými poznámkami včetně vybraných rukopisných variant a rejstříky.... celý text