Ze světa lesních samot vydání
Karel Klostermann
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková. Karel Klostermann (1848 - 1923) Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech. Otakar Brousek (1924 - 2014) Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem. Vilém Besser (1930 - 1985) Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985. Čestmír Řanda (1923 - 1986) Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání. Gabriela Vránová (1939 - 2018) Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví. Miriam Kantorková (1935) Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2018 , RadioservisInterpreti: Otakar Brousek , Vilém Besser , Pavel Soukup , Ludmila Roubíková , Zora Jandová , Gabriela Vránová , Čestmír Řanda
více info...
Vydání (23)
Ze světa lesních samot
2023, ARTiS
ISBN: 978-80-88487-90-6 , 978-80-88487-91-3Ze světa lesních samot
2020, Karel Klostermann-spisovatel Šumavy z.s.
ISBN: 978-80-270-8359-6Ze světa lesních samot
2018, Radioservis
EAN: 8590236100121Ze světa lesních samot
2018, Avik
EAN: 9990001791339Ze světa lesních samot
2017, Městská knihovna (Praha)
ISBN: 978-80-7532-606-5 , 978-80-7532-607-2 , 978-80-7532-608-9 , 978-80-7532-609-6Ze světa lesních samot
2017, Akcent
ISBN: 978-80-7497-173-0Ze světa lesních samot
2015, e-bohém
ISBN: 978-80-7495-381-1Ze světa lesních samot
2014, Radovan Rebstöck
ISBN: 978-80-86876-30-6Ze světa lesních samot
2003, Radovan Rebstöck
ISBN: 80-85301-87-3Ze světa lesních samot
1999, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
ISBN: 80-7106-284-7Ze světa lesních samot
1990, Infcentrum Šumava
ISBN: 80-900076-0-0Ze světa lesních samot
1975, Československý spisovatel
ISBN: 22-015-75Ze světa lesních samot
1969, Západočeské nakladatelství
Ze světa lesních samot
1965, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
ISBN: 01-089-65Ze světa lesních samot / V ráji šumavském
1956, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Ze světa lesních samot
1955, SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Ze světa lesních samot
1947, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1941, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1940, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1933, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1926, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1922, Josef R. Vilímek
Ze světa lesních samot
1919, Josef R. Vilímek
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1955 | Ze světa lesních samot |
1972 | V ráji šumavském |
1941 | Mlhy na Blatech |
1971 | Skláři |
2004 | Erotomanie |