Andrys diskuze

Zvláštní, vložilo mi to jen odkaz a přiložený text zmizel. Nevím, jak rádi a jestli vůbec využíváte podobné slevy (já osobně jsem to teď zkusila poprvé), ale řekla jsem si, že by nebylo špatné se s vámi o to podělit. Zde mezi čtenáři a milovníky knih určitě pomůže, hlavně před Vánoci :)

Jsem tu jen na skok. Nevím jak dalece a rádi využíváte slevy, ale na www.slevomat.cz je akce na knihy nakladatelství Triton http://www.slevomat.cz/cs/sleva/305-knihy-dle-vaseho-vyberu-v-hodnote-300-kc-od-nakladatelstvi-triton . Myslím, že před Vánoci a pro čtenáře to je celkem využitelné. Dobrou noc

Poezie se rozhodně nedá číst, jako próza, to jsem tím nemyslela. Dost poezii zanedbávám (nevím jak si vybrat správnou sbírku básní, abych se k ní vracela), ale když jsme na škole četli Nerudu, tak to nebylo nic moc, ale potom jsem se k němu doma pozdě večer vrátila a četla si ho nahlas a najednou to bylo úplně jiné. Stejně jako s Kyticí, když jsem si ji četla jen tak potichu, byla také hezká, ale bylo tam jen poučení. Potom jsem ji četla znovu, sama večer na intru a nahlas a najednou to bylo i děsivé. Hlas zřejmě dodá básni nový rozměr.

s-reader: jaký byl úlovek?

Po několika týdenní abstinenční odmlce se tu opět hlásím :). Zřejmě nesplnila vůj účel, protože jsem si dokonce donesla vlastní 0,5l hrnek přímo od Guinnese. Jak jsem se prokousávala příspěvky, tak jsem ráda, že jste ve zdraví přežili podzimní úpravy domků i básnickou soutěž. Přibylo několik knih, které bych si ráda přečetla, za takové typy vám moc děkuji.
Občas si přečtu nějakou knihu s námětem koncentračního tábora či druhé světové války. Vždy přinesou smřšť pocitů, když odsunu stranou všechny ponuré a zlostné, najde se tam dokonce i radost. Je tam, protože doufám, že stejně jako na mě účinkují i na ostatní a to co se stalo nebude zapomenuto. Přes knihy je vše intenzivnější.
Bohužel jsem básněmi téměř nepolíbená, ale potěšilo mě, že aspoň u jedné, jsem autora uhádla a děkuji tomu, kdo to sem napsal. Jedna kniha od N. Roberts začínala verši od R. Frosta a zrovna když bych si je ráda vybavila, tak mi jeden vypadne. Aspoň něco:

V hloubi lesa temný stín,
.....,
já ale sliby vyplním
a míle ujdu před spaním.
Krásně doplnily atmosféru a zároveň knihu celou.
Čtete si básně nahlas nebo je pouze hltáte očima?

Na ocenění knih (autorů) nekoukám, pouze jsou-li napsaná na obálce a i to je jen pro zajímavost a nemá to pro mě žádnou informační hodnotu.

Tím jsem snad okomentovala vše, co jsem chtěla a mohu zas na chvilku odejít do tmavého kouta a z něj poslouchat útržky hovorů a občas se připojit, budu-li mít co říct.

Taky jsem četla všechny díly o HP. Je pravda, že Vězeň byla poslední kniha, které mě z této série nejvíc nadchla. Může to být i tím, že na ty další se čím dál tím víc čekalo a pak se lehce stane, že kniha nesplní má očekávání. Postupně jsem začala mít jistou averzi na postavu HP (ne knihy). Každý díl opakoval stejnou dějovou linii. Harry má nějaký úkol (tajný, netajný) a hloupě se domnívá, že kamarády ochrání, když je do toho nezapojí. To vede k tomu, že se pohádají a potom stejně v tom jsou všichni spolu, protože sám by to nezvládl. To mi vadilo.
Rockwood: literatura je tu strašně dlouho, takže jakýkoliv současný autor má ve své knize něco, co už bylo napsáno. Nebyl stejný rozruch i kolem originality Šifry Mistra Leonarda? Toť můj osobní názor.

nightlybird: jistě že logických hříček je celá řada. A je-li někdo tak sečtělý jako ty, nemůže s tím mít problémy. Nejprve mě napadla kombinace římské číslice a rovnostranného trojúhelníku a až poté již zmíněná pyramida. Myslím, že "lidská řada" je v knize druhotná, hlavní je mravenčí linie. Ze začátku mi trochu trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale poté se to rozjelo a litovala jsem, že kniha končí. Je to minimálnš rok, co jsem ji přečetla, ale z nějakého důvodu jsem se k dalším dílům ještě nedostala.

Ale dostala jsem se k Vedlejším účinkům. Nemohu říci, že jsem všechny povídky pochopila (například Dietu), ale většina se mi líbila. Na prvním místě bych jistě uvedla Obranu Allenovu. Občas jsem měla pocit, že čtu povídku od Šimka a Grossmanna nebo Cimrmana.

nightlybird: a co jsi říkal hádance s trojúhelníky? Přišla jsem na dvě řešení, jen to jedno by bylo obtížné napsat na počítači. Taky by mě zajímalo, jak moc se autor nechal unést svou vizí mravenčího společenstva a skutečností.

nightlybird: co se mi na Noře líbí? No čtu ji už celkem dlouho (8-9let), neměla jsem ráda Lanczovou a Steelová má strašně dlouhé začátky a bohužel jsem něměla na základce Povinnou četbu a náhodou mi do ruky padla kniha od této autorky. Nehledám v ní žádné hluboké myšlenky či návody jak být lepší a vyrovnanější. Není to čistě romantika, ale je tam celkem i trocha dobrodružství. Ukončila bych to tak, že někdo četl knihy o "Divokém západě" a já zas tohle. Někde se začít musí.
Dojmy z poslední trilogie od ní nahradila představa válečného Německa a jednoho děvčátka, které rádo čte a krade knihy a boje mezi Dány a Sasy.

Jů, při popisu čtenáře jsem se trochu zalekla. Jsem spokojená v práci (dříve ve škole), nemám problémy se vzhledem a přesto bych řekla, že se mohu považovat za čtenáře. Je pravda, že jsem zřejmě trochu introvert, ale moje nervozita to úspěšně skrývá. Při čtení zaměstnávám svou fantazii a šedou kůru mozkovou, což je jako motivační prostředek dostačující a cestování je jen takový bonus. Dovedete si představit, co byste jinak dělali?
Debatní ticho: může to být způsobeno tím, že čtenáři rádi čtou, ale už se moc nemluví o oblíbenosti psaní. Osobně čtu nejen knihy, ale ráda čtu i o knihách. Ovšem někdy se nemohu zapojit do diskuze. Například se nemohu pochlubit žádnou vytouženou sbírkou, jako s-reader (mít doma všechny knihy od Nory Robertsové mi příjde zbytečné, mám moc ráda I.Borskou, ale mít všechny její knihy nemusím - nepočítám Doktorku z domu trubačů, Tuláka pod hvězdami a Menuet v hangáru).
Těším se až dočtu dříve půjčené knihy a začnu s Allenem a budu sem moct napsat své dojmy z knihy a číst si, jak se ta kniha jevila vám ostatním :).
Psací-tiskací písmo je občas jediný způsob, jak po někom něco přečíst. Nevím, zda je to dobou, které je zřejmě zrychlená, ale už si nikdo s písmem nehraje, jak třeba za dob našich babiček. Teď se vše co nerychleji naškrábe a už se nemyslí na to, že by to poté mělo být i čitelné i pro jiné osoby.

z dětství (není to tak dávno ;) ) se mi vybaví názvy knih Učila jsem se létat a Tábor pod modrou hvězdou. Už přesně nevím o čem jsou, ale ta atmosféra při jejich čtení byla úžasná. Po návratu z dovolených, jsem poté přečetla větší část babiččiny knihovničky (paní Hüttová, Večery pod lampou a kniha Něco nádherného). Poté se mi povedl skok na Čtyry z tanku a psa, čímž skončilo čtení papírových Pod lampou.


Dneska jsem dočetla Zlodějku knih. Je to krásná kniha a jsem ráda, že jsem se k ní vrátila a dočetla ji. Jsou knihy, které se dají číst, když potřebujete vypnout mezi učením na zkoušky. Tato kniha mezi ně rozhodně nepatří a díky vlastní blbosti jsem ji málem nechala v polovině proplout kolem mě.

Doufala jsem, že mě potěší Vejce a já, ale zjistila jsem, že to není pravé ořechové pro mě, tak jsem to bohužel vrátila nedočtené a znovu zkouším Zlodějku knih. Zatím jsem trochu překvapená, že se mi to čte zlehka a zaujme (třeba je to i vlivem již zmiňované knihy, nebo tím, že už se nemusím učit a nejsem tolik časově omezena.

Zároveň jsem si půjčila Vedlejší účinky a Sbohem buď, má lásko tak uvidíme.

Kniha u které jsem se v poslední době zasmála byla P.S.:Miluji tě (aspoň tato kniha se mi vybaví). Ale kniha, které mě úplně pohltila a díky níž jsem se pak na Města koukala jinak byl Zlatý kříž od Renčína (teď nedočkavě čekám na třetí díl). Díky prvnímu dílu, je Runový meč pak dechberoucí.

Z opery mám strach, že bych nerozumněla, mám raději činohru. Vůbec mě nelákají díla Kinga a Coelha, místo nich dám raději přednost literatuře pro větší děti.

Přeji hezký večer :)
Změnu tématu vítám. Sice jsem zřejmě zatím žádnou moc intelektuální knihu nečetla (asi si hodně vybírám abych tomu rozumněla). Avšak i tak občas použiji pojmem "zajímavé", třeba u trilogie Jeho temná esence. Takže tímto to z mé strany končí.

Nedočtené knihy mám zřejmě jen 2 (aspoň ty, na které si vzpomenu). První je nedočtená už hodně dlouho a nikdy ji nedočtu, je to nějaká Lanczovka, zjistila jsem, že mě neláká. Další knihou je Zlodějka knih, když jsem byla v půlce, tak jsem ji musela vrátit, bohužel nemohu říci, že bych z toho měla nějak moc velkou ujmu. I tak jsem si ji teď znovu půjčila, tak jsem zvědavá, jaký názor ve mě zanechá po přečtení až do úplného konce.

nightlybird: děkuji za doporučení, Devět měst si určitě přidám do seznamu na přední místa.
Co se týče autorů detektivek,myslím, že jsem od nich již něco četla, byly to povídky ve sbírce s názvem 21 detektivů (aspoň myslím, nenašla jsem to tu).

Přemýšlím o LB a v hlavě si to kombinuji se školní četbou. Kromě Čapka se jednalo o literaturu, kterou nejde zařadit do konkrétního žánru. Třeba vytvořením různých kategorií se i z braku stala hodnotná literatura pro určité skupiny (snad kromě Harlequinů, které jsou tak předvídatelné, že po přečtení úvodu je jasné, jak to dopadne).

Jinak je mi líto, že se dizkuzí obecně účastní strašně málo čtenářů. Osobně si o knihách ráda čtu a povídám

Pajonek: no zatím jsem jako jediný čtenář pod touto knihou podepsaná já. Začátek byl možná dobrý (asi první třetina), ale potom se mi to přestávalo čím dál tím víc nelíbit a dočetla jsem to spíš vlivem setrvačnosti. Poté jsem měla pocit skoro vítězství z toho, že už tu knihu mohu odložit. Tebou jmenované autory neznám, tak nemohu srovnat a posoudit. Ty jsi ji již četl?
Osobně bych tuto knihu nazvala brakem, je přepsaná z blogu a moc mi z ní v hlavě nezůstalo.

Dobré odpoledně vespolek. Vím, že je na Noční klub ještě brzy, ale po upečení tří bábovek jsem dostala velkou chuť na nějaké typy na nějaké životabudiče (nic sladkého, prosím :) ).

nightlybird: řadím se tedy do skupiny knihomolů. Najít obecná kritéria pro LB, bude hodně těžké. Možná by bylo lephčí vzít to z druhého konce. Čím by měla vynikat plnohodnotná literatura? Měla by to být kniha, o které i po dočtení musíš přemýšlet (během čtení je to samozřejmé), měla by ti dát možnost nového pohledu a přinést odpovídající množství informací či tě dostat již pohým obsahem samotným. Málokdy se to podaří u několokadílných sérií (jediná která mě opravdu dostala byla o Městských válkách českého autora - P. Renčína, kdy první kniha je sama o sobě plnohodnotná, ale krásně a nenápadně si tě autor připraví na druhý díl, ve kterém ti díky prvnímu vyrazí dech).
Rozhodně záleží na době, pohledu na literaturu a doporučení. Co třeba autoři Deaver, Patterson, Reichs či Nora Roberts?

Hm, krev :) nějaká konkrétní krevní skupina? Jestli je na výběr, prosila bych A2 negativní... Jinak Stmívání... jsem četla, dokonce i Označenou ... . Jediné pozitivum těchto knih je v tom, že se čtou rychle, nemusí se u nich myslet (což se hodí po dlouhém učení) a je možné, že to přivede ke čtení i "nečtenáře". Je škoda, že se řekne upíří mánie a někdo tam zařadí i Hamiltonovou, která už svou řadu píše nějaký čas, jen se u nás vydává hodně pomalu.
Jaké je složení Vedlejšího přiznání, prosím (ráda se nechám poučit od zkušeného barmana).
Dobrá, před návštěvou se "převléknu" za dámu.

Sám pan Dickens psal "brakovou" literaturu. V té době se jednalo myslím o drobné horůrky či detektivky. Prostě jiná doba a obávám se, že kdyby tehdejší kritikové viděli mou současnou (souchotinovou) knihovničku, tak nejméně polovinu by za brak jistě považovali (i když v ní nemám jen pohodové čtení, ale i trochu mordování).

Máte i virtuální nealko? :)

Alfons: myslím, že by se nemělo podceňovat pronikání internetu do všech věkových kategorií a také záleží na tom, které čtenáře hodnotíš jako starší. Na věku záleží dle mého jen u některých knih (hlavně fantasy), ale je lepší najít si skupinku čtenářů, kteří mají na knihy stejný vkus a pak se řídit dle jejich bodování, komentářů a doporučení. Díky neustálému vylepšování je to možné.

Nebo je dobré se na knihu zeptat přímo přes osobní zprávu.

Když si nepujčujete knihy z knihovny, tak to určitě musíte mít i pár krabic, kde jsou knihy, které Vás tak nezaujmou nebo máte moc dobrou ruku na tituly?
Praktikuji to stejně jako Bovinka.