Anmaton diskuze

Zdravím všechny,
kdysi jako kluk jsem četl v nějakých novinách (asi) Poslední báseň Vítězslava Nezvala (tady si nejsem jist)
Nicméně verše zněli:

Věřím v svět jenž obejde se bez války
Stačí zadívat se trochu do dálky
Vidím města ověnčená zahradami
Města která lidé navrhnou si sami
Jako Goethe dům v svém slunném Výmaru
Města bez kanceláří a hlučných bulvárů
S domy u studánek, s domy u bazénů
S domy, ve kerých muž neopustí ženu...

atd... a na závěr:

v nichž se jako perlorodky řek
Zrodí časem nový zlatý věk


Znáte to prosím někdo? Z jaké sbírky je ta báseň? Je to Nezval, nebo někdo jiný?
Díky za odpoveď