b_boccacci diskuze

Asi mám sklony k vybírání hudby podle knih a knih podle hudby kvůli tomu, že se věnuji hudbě v podstatě od malička.
V mé mysli se při čtení knih odehrává malý film, vlastně ne malý, ale velký, větší než všechny filmy, které kdy byly natočeny, protože je skutečný a neumělý. A když slyším nějakou hudbu, je tomu tak stejně... Myslela jsem, že kdyby se to propojilo, kdyby se propojila dokonalá hudba s perfektní knihou, byl by ten únik od reality ještě mnohem silnější.... budu hledat dokonalé páry dál. Třeba jednou přijdu na hudbu, která mě odnese do jiné reality natolik, že u ní v mysli vytvořím další svůj román.

Pěkný večer všem.
Zajímalo by mě, jestli někdy vybíráte knihy podle hudby, kterou zrovna chcete poslouchat?
Je samozřejmé, že lidé si vybírají hudbu, kterou budou poslouchat ke čtení (pokud tedy u čtení hudbu posloucháte), podle knihy, kterou zrovna čtou. Ale je tomu u některých z vás i naopak? Vybíráte knihy podle hudby, na kterou zrovna máte chuť?
Zároveň bych vás chtěla požádat o různé tipy na hudbu a knihy, které se k sobě skvěle hodí a odnesou vás dohromady do úplně jiného světa.
Také by mě zajímalo, jestli máte s hudbou spojené nějaké knihy? Já když slyším některou píseň z filmu Amélie, jsem najednou v příběhu Bídníci. Jaké jsou vaše spojení hudby s knihami?

Vážně mě to zajímá, budu ráda za každý příspěvek v této diskuzi.
Díky.
BB

Chlapec, který rozdával sny - Luca di Fulvio (r. 2008, 512 stran)