Hun
diskuze
Do háje, tak snad Laurelindórenan neboli Země údolí zpívajícího zlata, zkráceně též Lórien?
a sídlo bylo Cair Paravel? Už si to taky tolik nepamatuju...
Aha, to by mohla být Narnie pod vládou Bílé královny...
No tak to je pak snadné, že? Je to správně a ty jsi na řadě...
O nic nejde, občasnému opakování hádanek se při tom množství nedá vyhnout.
Teď svého autora hledá pologramotný vesnický balík, který se prosadil ve světě intelektuálů. Stouplo mu to do hlavy, jak autor líčí:
„Jak neměla jedenadvacetiletého chlapíka z Banátu posednout chorobná ješitnost, když náhle vydělával víc než celá jeho vesnice doma kácením a nejhorší celodenní lopotou? A pak: Není vlastně zpropadeně snadné pokládat se za velikého člověka, když nejsme ani v nejmenším zatížení tušením, že kdysi žil jakýsi Rembrandt, Beethoven, Dante nebo Napoleon? ... A poněvadž vůbec netuší, že na světě existují mimo peníze a jeho práci ještě jiné hodnoty, má proč být nadšen sám sebou.“
Myslím, že Margareta hledá Tenesseeho Williamse. A mám dojem, že přesně tímhle stylem (přes ty bezkrké zrůdy), se tady Margareta už hádala. Ale to neva...
Jasně že je to Nosov. Kdo by zapomněl na majitele levných hostelů Bleshinga nebo bohatého podnikatele Skrblinga? :-)
Jsi na tahu
Který autor zalidnil své příběhy množstvím postaviček s roztomilými jmény, které zhusta vystihovaly jejich povahu nebo povolání?
No jo, Tatjana je v podstatě stejný ročník jako já, takže seriál zná taky. :-) Jistě uznáte, že název "Putování na západ" by se ve výlohách knihkupectví vyjímal za minulého režimu opravdu zajímavě.
Jinak kniha byla sepsána už v 16. století. Jo, a Tatjana1737 samozřejmě zadává.
Napovím, že je to mytologie kultury nám velmi vzdálené.
On by to vlastně mohl být Kamelot, jestli počítáme Britské ostrovy za západnější než Francii. Legenda o Artušovi se poprvé objevila v Historii britských králů od Geoffreyho z Monmouthu.
No samozřejmě zadává HáTa94, nesebral bych mu žolíka jen kvůli překlepu!
Je celkem dobře známo, jak za minulého režimu nechtěli hlavouni z Mladé fronty kvůli tradiční „vstřícné předpos...“ vydat Pána prstenů, aby se na ně nesnesla kritika kvůli „špatné“ geografii Středozemě (zlo na východě a dobro na západě).
U jiné zahraniční mytologie to tak špatně nedopadlo – vyšla i za totality, jen název se musel změnit, protože ten zněl shodou náhod tak, že by z něj asi komunistického cenzora klepla pepka.
Hlavní hrdina této knihy, s nímž jsem se já ovšem seznámil jako dítě jen díky TV seriálu, hledá svého autora. A jako bonus můžete doplnit původní „neslušný“ název.
Ale jistě: Ježíš Nazaretský, zvaný Kristus neboli pomazaný, hledá Nika Kazantzakise v jeho knize Poslední pokušení.
Ze skutečných hrdinů by mohl Léonidás hledat Hérodota...