Hun
diskuze
Ano, tak jest, Pro koho krev od Jarmily Loukotkové. Soukromá chystá další oprátku.
Díky. Co tohle:
Dvojníci na opačných stranách barikády
---/----/--e-
Soukroma má asi přesnější informace než já. Co já vím, knihy Zdeny Frýbové jsou unikátní právě tím, že její skutečný život neměl s tím románovým naprosto nic společného. Prý si do knih projektovala své představy toho, jak by měla rodina fungovat, nic z toho ale neměla. Měl jsem za to, že nějakého foxe sice možná někdy měla, ale obsah obou knih o Robinovi je čirá fikce od začátku do konce. Nebo ne?
Taky mě napadl Robin. Jenže Robin byl totálně vymyšlený. Navíc je populární jen v ČR...
Četl jsem od Nového knížku Potulný lovec a musím říct, že to byl v dětství jeden z mých nejoblíbenějších příběhů. Úžasné, jak se dovedl dívat na svět zvířecíma očima.
No hádanka by seděla na Ibn Fadlána od M. Crichtona, ale to zase určitě není jedna z nej postav jednoho z nej autorů...
Výborně, Litocho. Je to William Morris a jeho příběhy The Wood Beyond the World a The Well at the World’s End.
Zadáváš...
Ani ten to není. Hledaný autor byl tak jako Tolkien představitelem "high fantasy". Inspirací mu byly i středověké romance. Více zdrojů označuje jeho fantasy příběh uveřejněný na sklonku 19. století za ten úplně první, v němž se pojí zcela vymyšlený svět s nadpřirozenými prvky.
Haggard psal v žánru tzv. "ztracených říší", tj. ne ve vlastním fiktivním světě. Napovím, že život hledaného autora a Tolkiena se překrývaly jen velmi krátce.
Děkuji a s dovolením nám přenesu do jiné doby, ač zůstaneme ve stejné části Evropy:
Hledáme autora, jehož bychom mohli nazvat „Tolkienem 19. století“. I on se intenzivně zajímal o staré mýty (zejména islandské), vydával vlastní převyprávění těchto legend, ale hlavně byl patrně prvním autorem vůbec, kdo napsal příběh zasazený ve vlastním, zcela fiktivním fantasy světě.
Není tedy divu, že dílo tohoto autora bylo pro Tolkiena silným zdrojem inspirace, ač se osobně nikdy nepotkali.
Omlouvám se, fakt jsem pátral, ale zatím bezvýsledně...
Jen neboj, tvé hádance jsme se věnovali, jen pátrání někdy chvíli trvá.
A já mám za to, že jsme právě našli Davida Wisharta.
Woodwarde, ještě naposled k tomu Saturninovi: To je zajímavé, jaké jsou rozdíly mezi vydáními. Já mám ve svém vydání z roku 1995 tutéž větu, co jsi sem vložil, jen místo "sudlice" je tam "řemdih". A následuje popis souboje se "zbraní, kterou lupič popisuje jako tyč a kouli na řetěze". Proč někdo všechny ty úpravy dělal?
gladya: K vašem dotazu, zda lze vyjádřit složité myšlenky jednoduchou gramatikou. Vždycky potřebujete jasně vyjádřit mluvnické vztahy mezi slovy ve větě. Některé jazyky k tomu používají skloňování (laicky změny koncovek), jiné – jako angličtina – kombinování se zájmeny a předložkami a také fixním slovosledem.
O angličtině se pak říká, že má "jednoduchou gramatiku", ale to není přesné. Jen s ní pracuje jinak. Má jen minimální skloňování. Je-li na tom esperanto podobně jako angličtina, jistě se s ním složité a odborné myšlenky vyjadřovat dají. Na to je potřeba hlavně odborná terminologie, o gramatiku tolik nejde, tu má každý jazyk danou.
Díky za slovo. Nahazuju:
Tragické důsledky opičí lásky
- - - c / - - - - - -