Hun
diskuze
Výborně, je to on. A ten film hodně, ale opravdu hodně doporučuju – možná nejkrásnější, jaký jsem kdy viděl. I když takové věci bývají záležitostí vkusu.
Jinak tím eposem je Bhagavadgíta. Pressfield si dobře pohrál třeba se jména: Hlavní hrdina jeho knihy se jmenuje R. Junnuh, což se anglicky vysloví "ardžana", což je i angl. výslovnost jména Arjuna (hl. hrdina Bhagavadgíty). A podobně.
Autor se v minulosti živil vším možným, mimo jiné psaním scénářů. V češtině mu vyšlo 7 knih, ale ta, které figuruje v nápovědě, mezi nimi není. Válka v originálním eposu a sport v autorově moderní verzi oboje slouží jako metafora života.
Většina z vás to hodnotí z pohledu "ideální kniha pro mě". Já to zkusím jinak – ideální kniha obecně. Ta musí dle mého splňovat čtyři kritéria:
1) Nést hluboké poselství, myšlenku, obohatit vnitřní svět přemýšlivého čtenáře.
2) Strhnout čtenáře, uchvátit jej, aby se nemohl od knihy odpoutat.
2) Být výsostně originální, tedy přinášet do světa literatury nový subžánr, nové téma apod.
4) Být napsána řemeslně kvalitně – tj. bohatá slovní zásoba, realistické dialogy atd.
Je nasnadě, že body 1 a 2 se navzájem téměř vylučují. Buď děj uhání dopředu, je napínavý, nebo autor rozvádí hluboké myšlenky. Oboje najednou téměř nelze. Bod 3 se vidí hodně málokdy, to je jasné. Nejčastěji je splněn bod 4, to umí spousta lidí.
Bod 1 u mě skvěle splňují klasici jako Balzac, S. Zweig, Wilde
Bod 2 dokáže i braková literatura
Bod 3 – zde bych jmenoval lidi jako Poe nebo Tolkien
Bod 4 splňuje většina vydaných knih. Málokterý šéfredaktor pustí do tisku knihu, která je mizerně napsaná
Zatím jsem nenarazil na knihu, která by na sto procent splnila všechny čtyři body. Ale to je právě význam spojení "ideální kniha", že? Nejde ji napsat. Ideálu se můžeme jen blížit...
Tak jako první mě napadl Adson z Melku hledající Umberta Eca. Jenomže ve Jménu růže je těch vážně hřešících mužů církve nějak moc: Jorge, Berengar, Malachiáš...
Dobrá, tohle by mohlo být zajímavé:
Hledáme spisovatele, jehož kniha je silně inspirovaná jedním starověkým náboženským opusem. V podstatě vzal ten příběh a převedl ho do 20. století. Roli války převzal v jeho verzi jistý sport. Kniha byla zfilmována slavným režisérem.
Inu, Koka, co s tebou? Všechno máš správně, až na to hlavní: hledanou zemi. Ale chápu tě – když jsem tu hádanku psal, měl jsem taky dojem, že šlo o Indii, ale naštěstí jsem si to ověřil a zjistil, že Indie (ani Malajsie) to nebyla.
Tak ještě dohledej zemi a jsi na tahu. :-)
V jedné exotické zemi přišla mladá dáma za lékařem s delikátním problémem. Lékař ženě nepomohl a ona nakonec zemřela. Strašlivé výčitky svědomí jej dohnaly k tomu, že při snaze alespoň ochránit její pověst položil život. Lékař ani ta dáma ze země nepocházeli, byli to příslušníci národa kolonistů. Ve které zemi a které novele se tyto tragické události odehrály?
Super hádanka, díkes! Že to vyšlo i knižně, jsem vůbec netušil. "Říman, jít domů!"
Jinak místo narození je samozřejmě Betlém...
Jo jo, v tom máš asi pravdu. Celoživotního kováře, který na smrtelné posteli napsal brožurku o kovářství, asi neoznačíme za spisovatele. :-) Ale v tomto konkrétním případě si myslím, že to bylo košer, vnímám "spisovatelství" jako jednu z hlavních Janových profesí.
Safra, napadla mě řada jmen, ale něco vždycky nesedí. Nejblíž je Brian od Monty Pythonů, ale to není kniha. :-(
No vlákno se jmenuje "Hádejte autory", nikoli "Hádejte spisovatele". Tudíž to chápu tak, že můžeme zadávat kohokoli, kdo je autorem nějaké knihy. I kdyby třeba jen autobiografie nebo odborné příručky.
Jan Ámos se do téhle definice v pohodě vleze. Ostatně jeho "Jednoho jest potřebí" patří mezi mé oblíbené knihy, takže ho vnímám možná i primárně jak spisovatele. :-)
Safra, přestává to fungovat! Už jste prokoukli mé triky. :-)
Je to opravdu Jan Ámos, nejslavnější český disident. Podává Isserley.
Ale jo, je tam kapitola O Janošíkovi. Viz i zde na DK.
Buď jak buď, Jánošík to není, musíme hledat dál.
soukroma: No přece ve Starých pověstech českých. Či se mýlím?
Soukroma, super hádanka!
Teď hledáme spisovatele, představitele českého disentu, který prchl do zahraničí a zbytek života prožil jako exulant, neb uvolnění okovů u nás se už nedožil. Dodám, že v zahraničí prožil i část mládí, ovšem to už nikoli nuceně.
Nápověda by myslím seděla na Jánošíka a Lojzu Jiráska. Jen to jméno mi nepřijde až tak roztomilé...
Jenže původně se to jmenovalo jen Komedie, ne? A moc komediální není... Jo, každopádně mám-li pravdu, tak odpovědí na hádanku je Dante Alighieri.