katka134
diskuze
Německá spisovatelka vydává zhruba každé dva roky středověký román a ukázka je z toho nejtlustšího.
„Jestli nás přistihnou, bude to scéna jako z posledního soudu,“ prorokoval Lionel chmurně.
Jako v nebi, tak i na zemi
Davide Enia
(Vypadá to lákavě)
Calypso: děkuji moc za tip na Raymonda Chandlera.
Tuto romantickou povídku v roce 1922 vydalo tehdejší nakladatelství Fr. Šupky v Hradci Králové.
Tady na DK je v bazaru v prodeji za 1690 Kč
Úryvek je z knihy po prababičce a když jsem ji dostala před lety do držení, tak už byla v salátovém vydání.
Byla to hrozná scéna....
Stařena s bílým vlasem, zahaleným v krajkový šáteček, jehož černé otisky bělostné stříbro stáří nápadně zmírňovaly, pozdvihla v největším rozčilení obě ruce nad hlavu, zaťala je zlostí v pěsti a uhodila jimi na vkusně vyřezávaný stůl tak prudce, že všechno zadunělo...!
Bylo kolem jedenácti hodin dopoledne, uprostřed října, slunce svitilo, a podle toho, jak průzračný byl vzduch nad úpatím kopců, se schylovalo k prudkému dešti.
Je to tak
V čase 20:45 současně uhodla Maanna a opice1956, takže si střihněte.
Třináctého prosince 1838 za deštivého, studeného večera šel přes most au Change statný muž v ošklivé haleně; za mostem zamířil do Cité, bludiště starých úzkých uliček, které se prostírá od Justičního paláce až k chrámu Notre Dame.
Že by to bylo :
To snad nemyslíte vážně!
Od
Richarda Feynmana ?
V jistém městečku, jehož jméno bude z mnoha důvodů moudré zamlčet a jež nehodlám nazvat ani žádným jménem smyšleným, stojí kromě jiných veřejných budov i dům, jaký od dávných časů mívá většina měst, ať velkých nebo malých, totiž chudobinec čili špitál.