keri.H diskuze
Eicherik: Díky za tip na Ignis fatuus, vypadá to zajímavě. :)
Pokud budu mít vůbec čas na čtení, tak se budu pohybovat v Česku v Habrovci. (Jak chutná naděje)
Po poměrně chladném a deštivém září se babí léto rozhodlo, že ještě neřeklo poslední slovo, a říjnové dny byly prozářené sluncem.
(Šárka Hieková - Jak chutná naděje)
Eicherik: Hokej moc často nesleduji a včera ani nebyl čas, neteř slavila narozeniny, ale občas jsem koukla.
Na obrazovce běžely titulky a Laila ještě neusnula.
(Sara Nisha Adams - knihovna malých zázraků)
Jdu se ponořit do příběhu jednoho seznamu knih a do osudů dvou hlavních postav, vše se odehrává v Londýně (Knihovna malých zázraků).
Eicherik: Jsem zvědavá, jak tě bude bavit Doktor chodí tiše.
Já se chvíli podívám určitě do Tivedenu s jedním kouzelníkem. (Kouzelníkův únik z reality).
A když bude čas, možná se podívám i do jedné knihovny v Londýně, kde mě zaujal něčí seznam četby. (Knihovna malých zázraků).
Já jsem v roce 1922 (nevím, kde přesně se děj odehrává, to jsem v knize nějak nepostřehla, že by bylo napsáno) a hledám autorku obrazu, přes který jsem se tam dostala mezitím se zamotávám do různých věcí. (Alma a Svět obrazu).
Já se pohybuji mezi Prahou a nějakou vesnicí (Nikdo není sám).
Ušklíbne se na mě účastně, ví, že to je blbý.
(Petra Soukupová - Nikdo není sám)
„Jak už jsem říkal, možná by bylo lepší, kdyby si člověk tuhle otázku nikdy nepoložil.“
(John P. Strelecky - Kavárna na konci světa)
Eicherik: Myslím, že je jedno, jestli tam jsou hodiny nebo hodinky, taky bych tam knihu dala.
Název vesnice v knize uveden není, ale jedná se o společenství lidí, kterému vládne Rada moudrých a kde rozhodují o životech všech lidí.
Marika Vanova: To zhodnotit nemůžu, byla to první kniha od autorky, kterou jsem četla.
Marika Vanova: Les dočtený a musím říct, že mě autorka zaujala vyprávěním a byla jsem zvědavá, jak to skončí a konec mě překvapil, ale zároveň to bylo dost náročný čtení.
Měla pravdu a bylo od ní hezké, že mi tu otázku nepoložila před celou třídou a počkala, až budeme samy.
(Alena Mornštajnová - Les v domě)
Marika Vanova: U nás mají několik výtisků + e-knihu, ale zatím jsem nečetla ani první díl a nevím, jestli budu, i když jsem knihu původně plánovala přečíst.
Pustila jsem se do knihy Les v domě, kterou jsem měla na seznamu delší dobu a kniha ve mě dost vyvolává emoce. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Já dnes skončila road trip (Den je krásný), takže budu začínat jinde, ve světě, kde nejsou války, zločiny a kde je vše řízeno určitými pravidly (Lois Lowry - Dárce). Před pár lety jsem viděla film, který se mi líbil, tak jsem zvědavá, jaká bude kniha. :)
„Ashton říká, že velká láska je jako písek na poušti, když ho zvedne a promíchá vítr. Když znovu spadne, vypadá stejně, ale vůbec to tak není. Za tím zdáním jsou milióny zrnek písku, která se rozbila, poškodila, polámala, skončila úplně jinde, než byla předtím, a už nikdy nejsou stejná jako dřív.“
(Amabile Giusti - Den je krásný)
Nacházím se ještě v Kentucky, ale budu pokračovat v další cestě jen tak někam náhodně. (Amabile Giusti - Den je krásný)
„Ne, nejsme všichni stejní.“
(Amabile Giusti - Den je krásný)