keri.H
diskuze
To je a hlavně obojí mám ráda. :) Líbilo se mi u toho, že to bylo rovnou i se zeminou. Dalo se to do pytlíčku, který u toho byl a už se mohlo sázet. :)
Loni jsme měli rajčata, jahody a salát, tak letos byla změna.
Já jsem na tom s pečováním o kytky stejně. Žádná by mi nevydržela, jelikož si na ně vzpomenu jednou za čas. Ale mého přítele to baví a zalévá je pravidelně, takže kytky máme a dokonce i většina vydrží. Teď dostal k narozeninám slunečnici a papriky, tak jsem zvědavá, jak půjdou, zatím to vypadá, že jdou pěkně. :)
My rádi chodili na borůvky, ještě, když táta sázel stromky, tak jsme s ním jezdili na Klínovec a měli jsme sbírat na doma, samozřejmě jich skončilo plno v puse. :D
A při sbírání hub jsme sbírali i ty jahody. I na ty stromy jsme lezli.
Dřív mě to hodně bavilo.
woodward: To musí být hodně zajímavý pohled. :) Asi se někdy přijedu podívat do zahradního města.
Je to pak pěkný, když kytky kvetou, vím, že takhle u nás v parku taky je plno kytek, to mě pak baví vždycky fotit detaily. :)
Hanka: Jak se říká: zvyk je železná košile, něco na tom bude. :)
Akorát já myslím, že když jsem si pak kreslila doma, tak jsem kreslila jakoukoliv tužkou, která byla zrovna po ruce. :D
Teď už nekreslím, teď si hraji s barvami v omalovánkách. :)
Hanka:
Myslím, že červenou se snad kreslilo, pamatuji si, jak jsme vždycky měli mít na rýsování tučku č. 3 a myslím, že právě na to kreslení č. 1. Ale já měla radši tu zelenou. :D
Přišlo mi to zajímavé, tak jsem zapátrala a našla jsem k fialové toto:
Fialová
Vaše osobnost je originální, jste samostatný člověk s nezávislými názory a máte zřejmě umělecké sklony. Na své okolí i na sebe máte někdy přehnaně vysoké nároky.
Na této stránce jsou ty barvy rozepsány:
http://horoskopy.hansal.cz/barvy.php
Když tu čtu o přestupu v Hulíně, tak tam jsem taky přestupovala, když jsem jela do Kroměříže. K naší smůle měl vlak dost velký zpoždění. Nejdřív nám průvodčí řekla, že v Hulíně vlak počká, až dojede náš vlak. Asi po 15 minutých přišla s tím, že z toho nástupiště vlak už odjel. Byla jsem ráda, že jsem tam nebyla sama, ale ještě s jednou holkou, jely jsme do Kroměříže na zkoušky a potřebovaly jsme tam být v určitý čas a když jsme dojely do Hulína, tak nám jel asi za 5 minut autobus, který jsme už nestíhaly, protože to bylo od toho nástupiště trochu dál a další vlak nám měl jet nějak za hodinu a půl nebo možná dokonce 2 hodiny, tak nakonec jsme chtěly zavolat taxíka a když jsme tak stály před tím nádražím, tak tam byly 2 starší paní a ty viděly, že máme vizitku na taxík, tak se ptaly, jestli jedeme do Hulína a že oni už taxík zavolaly a že se můžeme svézt společně a složit se, tak to bylo fajn. :)
Jinak v Kroměříži se mi moc líbilo. Byly jsme se tam podívat v Květné zahradě a tam bylo nádherně, zrovna nám i vyšlo počasí. A líbilo se mi i náměstíčko, kam jsme chodily na oběd do jedné restaurace. A doteď nezapomenu na italskou zmrzlinu, kdy to byly pořádný kopečky oproti tomu, co jsem si dala jinde. A líbilo se mi, že u točené se daly namíchat jakékoliv 2 příchutě z těch příchutí, co měli na výběr.
woodward: Zajímavé, to jsem ještě nikoho použít neslyšela. Jediný, kdy jsem slyšela obejdu se a sama to i použila bylo ve významu, že se obejdu bez něčeho.
Když se to řekne takhle, tak to zní divně.
Já bych teda o sobě řekla, že moc zpívat neumím, ale baví mě to. I když jsem zpívala na základce ve sboru, protože mě tam učitelka na hudebku chtěla a pak, když mi to nevyšlo časově, že se mi to zrovna ta hodina sboru kryla s nějakým jiným předmětem, tak jí to mrzelo.
Ale jak říkám, nemyslím si, že bych uměla zpívat a proto nezpívám před lidmi, jen maximálně doma před přítelem.
To jsem si vzpomněla, že jsem si tak potichu začala v práci zpívat písničku s rádiem, protože jsem se neudržela a kolegyně na mě, co jsem říkala a já, že nic, že mi to nedalo a že jsem začala zpívat. Ona na mě, ať klidně zpívám nahlas. To jsem řekla, že radši ne.
Hanka: Zpěvník ten jsem měla taky, nejspíš bude někde u našich, mezi knihami, které jsem tam nechala, vše se mi do našeho malého bytu nevešlo. A to, co nám zpívala mamka, to jsme měli jen na papíře, v těch zpěvnících, co jsem měla, ty písničky nebyly.
Jo je to takhle pěkný to občas vytáhnout zazpívat. :)
Tak to musel být pan farář zklamaný, když se těšil, že bude mít dobrou posilu. :)
Hanka: Zajímavá otázka při žádosti o křest. :D
Tu praxi se zpíváním je pravda, že člověk hodně praxe získá takhle u okolí, když se zpívá. Pamatuji si, že u nás se taky hodně zpívalo a mamka nás učila písničky, které my si se ségrama psali a pak si je zpívali a nakonec jsme je uměli zpaměti. Zrovna nedávno jsem si tak na některé písničky vzpomněla a zjistila jsem, že už si ty slova všechny takhle nevybavím.
My měli doma klávesy, na kterých jsem si jako malá jen tak hrála a hlavně jsem si tam pouštěla ty melodie. Jeden čas jsem se opravdu chtěla učit, ale nakonec z toho nic nebylo.
Na kytaru uměl dobře hrát táta a my při jeho hraní zpívali. I na tu kytaru jsem měla neúspěšnou snahu se naučit.
"Chystám se číst" používám, když mě něco zaujme anotací nebo když mi knihy doporučí někdo známý, abych pak na takovéto knihy nezapomněla a věděla, co si půjčit nebo koupit za knihu. Knih je hodně a dost často mě zaujmou některé, které vidím, když jdu do Levných knih, takže ten seznam chystám se číst neubývá, ale spíše přibývá.
Vilém Závada - Pomněnky
(ze sbírky Mým snem jsi prošla)
Tak jsi mě popálila očima,
že jsem jak země v rozvalinách.
Vidíš, kterak to ze mne zadýmá
a jak se oheň k tobě vzpíná?
Já jsem zas tebou celá zmámena.
Přišel jsi jako velká řeka.
Voda mi podemlela kolena
a unáší mě kamsi do daleka.
Řeka se valí dále do dáli
a voda točí a točí,
ale u břehu po ní zůstaly
pomněnky modré dětských očí.
Čas říci sbohem
Je čas říci sbohem,
láska tě může potkat za každým rohem,
tak proč nadále zůstávat,
když víš, že má tě pouze rád.
Cítíš, že není ten pravý,
že už si s ním nerozumíš,
avšak stále zůstáváš,
protože ráda ho máš.
Stále ti na něm záleží,
a nechceš jen tak odejít.
Bojíš se, že oběma tím ublížíš,
když ho opustíš.
Přichází křik a poté pláč,
po hádce jen tíživé ticho,
je to dobrý hráč,
dělá, že se nic nestalo.
Tak už je čas říci sbohem,
dát šanci novým věcem.
Dočítám Špatné způsoby od J. Gustainis a po ní mám v plánu se vrhnout na další od něho a to Sympatie k ďáblu.
Zas tolik míst v Praze neznám, za ty 4 roky, co tu jsem, jsem ještě nestihla se podívat všude. Ale mám to ráda v Ďáblickém háji. Tam je nádherně, jak na projížďku na kolech, tak i na procházky. A líbí se mi výhled u hvězdárny. :)
Pak si vzpomínám, že mě kamarádka ještě vzala do lesa na Jižním městě, ale teď si bohužel nevzpomenu, jak se to tam jmenovalo.