Malé Chlupaté diskuze

Ač jsem malé stvoření a mám pohádky a věci pro děti moc rádo, Kočičky mi přijdou jako dost špatný pokus o rýmování či poezii a není to ani tak básnička jako spíš trochu infantilní a jednoduchá říkanka. Nic ve zlém k autorce, ale kde vzala hlasy nevím... Naopak názor na některé básně v popředí už jsem vyjádřilo, jenom bych se opakovalo.
Přijde mi, že zatímco někteří píší horrory, sekanice, mrtvolnice, hnusotice nebo naopak sladkosti pocukrované hrdličkami (v prášku) a jinými romantismy, Kočičky se pokusily o naprostý opak - až moc jednoduchým jazykem, formou a prakticky bezmyšlenkovitě podanou "nic". Protože tam jde leda o to, že autorka má ráda kočičky, což je sice hezké, ale já kočky moc nemusím a taky nepíšu básničku o tom, že "kočičky kočiky, rádo strčím do myčky; utopí se za chvíli, jenom petkrát zakvílí..." (protože nejsem zlé a respektuji každého chlupatého tvora i názory nechlupatých lidí). :)

Na Alfě Centauri je teleskop jenom jeden a zrovna včera jsem muselo vyměnit sklíčka, takže se ozývám až teď, poměrně později. Po lítém boji, jak vidno...

K panu Přezdívkovi: Nesmírně děkuji za takovou chválu! Ani si ji nezasloužím, pro mě je to velká čest být takhle obrazně řečeno "vytaženo z bažiny". Ale taky bych něco velmi rádo dodalo a to vzhledem k pobouření všech zúčastněných v diskuzi - a je to diskuze, takže nevidím důvod mazání příspěvků. Lidské vyřčené názory taky nemá nikdo právo smazat nějakou verbální gumou :)
Určitě jste naštvaný, ale radši se usmějte a řekněte si: "Má to cenu, hádat se s takovými 'básníky', kteří jsou přesvědčeni o svém dokonalém umu a poetickém citu?" Nemá. Navíc já mám v něčem podobný názor - a to že většina, ne všechny básně zúčastněné jsou příšerné a tak trochu se stydím za to, že to říkám otevřeně a že to může někoho ranit (já za příšernou považuji ale i svoji práci, takže se na mě nehněvejte, jsem jen malé a hloupé). Nerozumím surreálnostem, dohloubimorkostem, dříčduším, depresionismům, láskoidním přeslazeným nerýmovaným výtvorům a už vůbec ne něčemu, co nedává smysl nebo nesmysl. Báseň musí mít buďto smysl nebo nesmysl, ne něco mezi. Musí buďto "jet zelený čert na krabici od mléka trhaje šestiprstým pocitem samoty" nebo "jít pán domů o holi sám a sám, kol psích lejn lán...". Jinak to je něco co se snaží o něco, takže ne báseň.
Kritika od pana Přezdívky je pro mnohé na místě, ale je na mě až moc ostrá a vztahuje se ke všem - já ale objevilo asi pět dobrých a tři obstojná díla. Pořád je to málo, to ano! Snažilo jsem se napsat antibásničku, protože já básně nepíšu: Nejsem básník. Jsem stvoření a básníčkář, nic víc - nemám rádo když se něco nerýmujícího se nazývá moderní poezií a lidé udělají každému pozemšťanovi který si před ně stoupne a zakoktá svoje neverše povstávací ovaci.

S čím souhlasím bezmezně je shánění hlasů - bohužel už to není "Soutěž o Nejkrásnější Báseň" ale soutěž o "Nejoblíbenějšího Autora" který na hází na Facebook a školní tabuli odkazy a potom čeká jak se mu hlasy hrnou.
Takže už se mi ani vyhrávat nechce, stačí mi, že se vám básnička líbí - a to tolika lidem! To, že jsem bylo v jednu chvíli první, je pro mě neskutečně hezký pocit, už proto, že je to moje první soutěž v básnění a já bylo dost nejisté. Ale platí to co v básni, takže nazávěr zarecituji
že k psaní čtivé poezie
je třeba hodně...
"Papíru?" ne; fantazie!!

A ještě jednou děkuji, nezasloužím si tolik chvály! :)

Paradoxně se mi nejvíce líbí málohodnocené básně - konkrétně "Vodopád" a "Reklama". U nás na Alfě Centauri nejspíš nerozumíme moderní nerýmované poezii. :)

Veškerá inspirace Vogonskou poesií byla autorem (bezezbytku) vyloučena (veškerými možnými otvory).

Zdravím vás z Alfa Centauri, pozemšťané.
Rádo bych uvedlo svojí básničku, protože úvod je taky někdy důležitá věc, nebo ne?
Přijde mi, že až moc poetů se zaměřilo na vážná, mnohdy až smutná témata... (tak třeba psát vlastenecky o Česku je podle mě skoro pesimisticky psychadelické)
"Tvůrčí soutěž o nejkrásnější báseň" no nevybízí to přímo samo k záškodnictví a vnesení trochu chundelatého humoru mezi ty vážnosti? Tak jsem si včera pozdě v noci sedlo ke stolu a psalo a psalo do svého sešítku, místy koukalo na hvězdy venku a měsíc se pohupoval směrem za kopec, když v tu ránu bylo dopsáno. Tak. Připadám si tak trochu jako ten poeta z básničky, protože vás trápím neméně stejným způsobem...

Krátkozraké Střevo Básnické

"Břitká slizovosti,
praštěly lícní kosti;
Ó jak krásná tato báseň jest!
Skoro jak na... oko pěst?"
prohlásil básník - dopsativše -
ve své poetické pýše
(a ta v něm jak vak se dmýše),
však to znáte - samé klišé...

Opěvoval krásu dam,
okavjem a oka klam,
vlasti ódu zmínil,
jen špatného vinil,

mlaskavé eufemismy - "onavněm onvní" -
a jiné magorisimy (cizoslovní)
- k tomu kvítek plus bílý býl -
to všechno na ten papír blil...

Ještě jazyka zlam, moří pěn
a ve všem notně polapen
přidal podpis svůj;
"A to je nádherné, stůj co stůj!"

prohlásil ještě jednou -
a až se ňadra básnířská vzedmou
nezapomeňte, prosím, vzít,
něco, čím ho přišpendlit
a tak mu něžně vysvětlit,
že k psaní čtivé poezie
je třeba hodně...
"Papíru?" ne; fantazie!!

https://www.databazeknih.cz/soutezni-prispevky/kratkozrake-strevo-basnicke-35

Jestli se vám to líbí, můžete pro mě hlasovat - nikdo vás nenutí ale já budu strašně rádo... i za veškerou kritiku, která bude vznesena. Já totiž kritiku ještě radši než ty hlasy. A jestli vám to nevadí, připojuji se sem, do mě neznámých vod internetového moře...